Článek
Naopak největší pokles výdajů postihne ministerstvo zdravotnictví, kde se sníží o více než třetinu na 12,9 miliardy korun. Bezmála o čtvrtinu pak klesnou výdaje ministerstva dopravy, podle návrhu budou činit 106,7 miliardy Kč.
Navržené výdaje rozpočtu počítají s návratnou půjčkou na výstavbu jaderných bloků v Dukovanech ve výši 18,3 miliardy korun i prostředky na obranu nad dvě procenta hrubého domácího produktu ve výši 30,7 miliardy korun.
Z jednotlivých kapitol bude mít příští rok nejvyšší výdaje jako tradičně ministerstvo práce a sociálních věcí, kde dosáhnou 990,6 miliardy korun, a budou tak tvořit 41,6 procenta veškerých rozpočtových výdajů. Druhé nejvyšší výdaje bude mít ministerstvo školství, budou činit 276,5 miliardy korun.
| Kolik dostanou na výdaje vybrané resorty (údaje v Kč) | |||
|---|---|---|---|
| Kapitola | Rozpočet 2025 | Rozpočet 2026 | Rozdíl |
| Obrana | 154,395 miliardy | 175,794 miliardy | +21,399 miliardy |
| Finance | 24,936 miliardy | 27,848 miliardy | +2,912 miliardy |
| Práce a sociální věci | 968,764 miliardy | 990,637 miliardy | +21,873 miliardy |
| Vnitro | 107,766 miliardy | 119,686 miliardy | +11,920 miliardy |
| Životní prostředí | 21,336 miliardy | 20,849 miliardy | -487 milionů |
| Místní rozvoj | 13,303 miliardy | 23,130 miliardy | +9,827 miliardy |
| Průmysl a obchod | 35,805 miliardy | 66,436 miliardy | +30,631 miliardy |
| Doprava | 139,487 miliardy | 106,663 miliardy | -32,824 miliardy |
| Zemědělství | 59,024 miliardy | 55,246 miliardy | -3,778 miliardy |
| Školství | 290,879 miliardy | 276,462 miliardy | -14,417 miliardy |
| Kultura | 21,523 miliardy | 18,131 miliardy | -3,392 miliardy |
| Zdravotnictví | 17,633 miliardy | 12,926 miliardy | -4,707 miliardy |
| Spravedlnost | 39,411 miliardy | 38,697 miliardy | -714 milionů |
| Zahraniční věci | 9,903 miliardy | 10,634 miliardy | +731 milionů |
| Národní sportovní agentura | 7,909 miliardy | 8,257 miliardy | +348 milionů |
| Digitální a informační agentura | 2,867 milionu | 2,062 milionu | -805 tisíc |
| Obsluha dluhu | 99,967 miliardy | 109,967 miliardy | +10,000 miliardy |
| CELKEM rozpočet | 2 327,1 miliardy | 2 380,3 miliardy | +53,2 miliardy |
| Pozn.: Údaje u kapitol jsou zaokrouhlené. Zdroj: Ministerstvo financí ČR, výpočet Novinky.cz | |||
Součástí navrženého rozpočtu nejsou výdaje na platy nepedagogických pracovníků ve školách, které od ledna budou vyplácet samosprávy. Výdaje na školství se kvůli tomu podle ministerstva financí meziročně sníží o 14,4 miliardy korun.
Na investice by z národních zdrojů mělo jít 174,4 miliardy korun, při započtení peněz z evropských zdrojů by celkové investiční výdaje měly dosáhnout 248 miliard korun.
Výdaje na vědu, výzkum a inovace by měly dosáhnout 53,1 miliardy korun, což představuje nárůst o 1,5 miliardy korun.
Na platy má jít o 4,5 procenta více
Celkový objem peněz na platy zaměstnanců ve státní správě by se měl příští rok podle navrženého rozpočtu zvýšit o 4,5 procenta. Společně s platy příspěvkových organizací by měl dosáhnout 279,5 miliardy korun.
Šéf státní kasy Zbyněk Stanjura v polovině srpna nesouhlasil s navrhovanými variantami zvýšení platů ve veřejném sektoru od ledna, jak je připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí pod vedením lidoveckého šéfa resortu Mariana Jurečky.
Ministerstvo financí v připomínkách doporučilo, aby vláda zvednutí tarifů projednávala až v září spolu se zákonem o státním rozpočtu. Jurečkovo ministerstvo navrhlo šest variant navýšení tarifů. Vzrůst by podle něj měly o pět procent, nebo o sedm procent, vybraným profesím pak případně o devět až 13 procent. Na přidání by bylo příští rok podle jednotlivých verzí potřeba 23,5 až 45,1 miliardy korun.
Vláda nyní ještě může státní rozpočet upravovat, schválit ho ministři musejí do konce září. Vzhledem k volbám vypsaným na počátek října ale bude už návrh schvalovat Sněmovna v novém složení. Může tak dojít k tomu, že se nová sněmovní většina s návrhem dosluhujícího kabinetu Petra Fialy (ODS) neztotožní a navrhne jeho přepracování.
V takovém případě by Česko nejspíš zahájilo příští rok v rozpočtovém provizoriu, které omezuje vládní výdaje.
