Hlavní obsah

Lidé se budou moci více zapojit do obrany státu, projedná Sněmovna

Vláda chce rozšířit možnosti dobrovolného zapojení obyvatel do obrany Česka, plánuje i další novelizaci branné legislativy. Zákon chtěli koaliční poslanci projednávat ve zrychleném řízení, to ale neprošlo. Norma ve Sněmovně podstoupí klasickou cestu tří čtení.

Foto: Michal Kamaryt, ČTK

Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová

Článek

„Návrh byl zpracován jako první legislativní reakce na agresi Ruska na Ukrajině,“ vysvětlila na plénu ministryně obrany Jana Černochová (ODS) novelizaci branné legislativy.

Předloha rozšiřuje například možnosti zapojení do obrany státu. V současnosti se lidé mohou stát vojáky z povolání, vstoupit do aktivní zálohy nebo se dobrovolně zúčastnit vojenského cvičení. Novela ale přidává takzvané dobrovolné předurčení pro doplnění ozbrojených sil. Člověk, který o ně požádá, by musel bezprostředně podstoupit jen zdravotní prohlídku. Pokud by se ale zhoršila bezpečnostní situace, musel by projít výcvikem.

„Navrhované změny se týkají i možnosti ozbrojených sil zasahovat proti dronům nad našimi základnami, zlepšení přepravních schopností, to je zavedení například vojenského vlaku. Dále to je umožnění výcviku ozbrojených sil v zařízení státních podniků a příspěvkových organizací ministerstva obrany,“ vyjmenovala Černochová.

ANO obrátilo. Odmítá snazší vysílání vojáků

Domácí

Novela podle ní zvyšuje i atraktivitu aktivních záloh. A to motivačními prvky a zlepšením podmínek. „Aktivní zálohy fungují velice dobře, ale je jich stále málo, takže jde o náborový příspěvek a poskytování výstrojních záležitostí,“ řekla ministryně obrany.

Poslanci se pohádali

Koalice chtěla novelu projednat zrychleně v prvním čtení. To ale zhatila předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová, když návrh vetovala silou 52 poslanců. Jak sama uvedla, učinila tak spíše z formálních důvodů, jelikož se domnívá, že není třeba novelu projednat zrychleně, ANO naopak stojí o prodiskutování předlohy ve výborech.

„Po poradě hnutí ANO s našimi experty konstatuji, že se jedná o poměrně velký zásah do obranné legislativy. Vláda zdůvodňuje návrh na projednání naléhavostí, což ale nebudí důvěru vzhledem k tomu, že materiál vláda projednala 4. ledna, do Sněmovny byl předložen 20. ledna 2023 a sběr připomínek byl dokončen 12. 8. 2022. Domníváme se, že mohlo dojít k předložení tohoto návrhu už na podzim loňského roku a jeho projednání ve standardním legislativním procesu,“ zdůvodnila veto Schillerová.

Zástupci SPD několikrát na plénu uvedli, že se vláda snaží zavléct Českou republiku do válečného konfliktu na Ukrajině. Tato opakovaná vyjádření ale nenechala chladným například poslance Jiřího Horáka (KDU-ČSL), který se na plénu ohradil.

„Jak si to můžete dovolit? Opakujete ve Sněmovně, že se vláda snaží zavléct lidi do války. Když si přečtete definici demagogie, třeba na Wikipedii, tak to odpovídá takovým způsobem, že jsem z toho konsternovaný. Potom se nedivím, že jsou ti lidé vyděšení. Těmito výstupy velmi hrubě přispíváte k rozdělení Česka a plody budeme sklízet všichni,“ čílil se na plénu Horák.

„Novela se připravuje právě kvůli tomu, že válka na Ukrajině je,“ přidal se i poslanec STAN Josef Flek.

„Jak jsme daleko od války? Vozíme tam peníze a měníme legislativu, aby tam lidé mohli být za tři dny. Jak si to přebrat?,“ reagoval na ně například šéf poslanců SPD Radim Fiala.

Zapojila byste nás do války, tepala Černochová senátorku Zwyrtek Hamplovou

Domácí

Sněmovna ve čtvrtek v prvním čtení schválila také související vládní novelu týkající se financování obrany, která mimo jiné navrhuje, aby se stát zavázal ke každoročnímu vynakládání dvou procent HDP na obranu. K tomu se Česko opakovaně politicky zavázalo v Severoatlantické alianci. Vládní koalice chce slib naplnit nejpozději do roku 2025.

Poslanci současně zkrátili lhůtu k projednání mezi prvním a druhým čtením na třicet dní.

Reklama

Výběr článků

Načítám