Lékárníci chtějí vydávat léky na předpis i bez receptu

Proti tomu ale lékaři namítají, že takové rozšíření kompetencí lékárníků by mohlo ohrozit zdraví pacientů.

„Chceme, abychom mohli vydat chronickým pacientům lék na recept, když je jejich praktický lékař z nějakého důvodu nedostupný. S pacienty na to narážíme pravidelně, zejména v době dovolených. Vůbec to není ojedinělé,“ řekl v úterý prezident České lékárnické komory Aleš Krebs.

„Netýkalo by se to léků, jako jsou antibiotika, či přípravků, které způsobují závislost, jako jsou hypnotika nebo sedativa, ale pouze například léků na štítnou žlázu nebo na vysoký tlak. Takových, které pacient užívá dlouhodobě, a lze to ověřit,“ dodal.

Lékárníci mají možnost nahlížet do sdíleného lékového záznamu pacientů, ale pouze rok nazpět, na rozdíl od lékařů, kteří v něm mohou sledovat i pětileté období.

Z průzkumu zadaného komorou vyplynulo, že 93 procent pacientů by s možností výdeje léku na předpis od lékárníka souhlasilo. Sedmnáct procent uvedlo, že byli osobně v situaci, kdy potřebovali lék, avšak lékař nebyl k zastižení.

Takovou situaci potvrzují i jiní lékárníci, častější je podle nich v menších obcích. „V létě, když jsou dovolené, spousta lidí nemá vůbec šanci se ke svým lékům dostat. Někteří lékaři se s tím nepářou, zavřou ordinace a hotovo. Týden se tam člověk nedovolá,“ řekl Právu lékárník z obce za Prahou, který odmítl zveřejnit své jméno.

„Případně se může stát, že pacient na dovolené, daleko od svého lékaře, bude potřebovat rychle lék na astma nebo na alergii. Dnes je sice výhoda, že praktik může vystavit e-recept i na dálku, ale v praxi se setkáváme i s tím, že někteří praktici odmítají e-recept vydat, aniž by pacienta viděli osobně,“ dodal lékárník.

Lékaři se ale toho, že by lékárníci mohli jen tak vydávat pacientům nepředepsané léky, obávají. „Hluboce s tím nesouhlasím. Považuji to za nebezpečné pro pacienty a za degradaci aktu předpisu,“ řekl Právu předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko.

Předepsat lék může podle něj jen lékař, který svého pacienta dobře zná. „Pokud by důsledně nebyly stanoveny podmínky, mohlo by dojít ke zneužívání. Nechci kolegy lékárníky podceňovat, ale neumím si představit, jak by vydávali lék bez znalosti vývoje pacientova chorobopisu a jeho kompletní zdravotní dokumentace,“ dodal Jojko.

K rozšíření lékárnických kompetencí by přistupovala obezřetně i praktická lékařka Ludmila Bezdíčková. „Pokud by to bylo dobře ošetřené elektronickým systémem, pak by to bylo možné. Ale takové nástroje zatím k dispozici nemáme,“ řekla Právu.

„Lékárníci by museli mít jistotu, že pacient má lék, který mu byl před časem předepsán, užívat i nadále, že lékař nezměnil medikaci,“ míní. „Uměla bych si představit možnost, že by lékař zapsal do systému, že po dobu tří měsíců garantuje, že daná léčba platí. V tuto chvíli ale vidím mnoho rizik. Byť jsou lékárníci erudovaní, změna v medikaci by mohla pacienta poškodit,“ uvedla Bezdíčková.

„Navíc každý lékař je povinen mít za sebe v nepřítomnosti zástup a praktik může být bez udání důvodu nedostupný jen jeden den. Informace o jeho nedostupnosti by měla být uvedena na webu či na dveřích ordinace,“ dodala lékařka.

Jak už Právo dříve informovalo, lékárníci také chtějí mít možnost očkovat pacienty proti covidu i chřipce přímo v lékárnách. Upozorňují na to, že taková pravomoc existuje už ve třinácti zemích EU a dvě další, včetně Slovenska, se k tomu chystají. Ani s tím ale zástupci lékařů nesouhlasí.