Článek
Návrh na utlumení rodných čísel, které by měly nadále zůstat podle dřívějších vyjádření ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) jako matriční údaj, je už několik let starý, vláda ho schválila v roce 2009. Od té doby bylo několikrát posunuto datum, odkdy by to mělo platit, nyní je ve hře právě rok 2025.
Plánovanou změnu ale kritizuje veřejnost, ekonomové i opozice. Hnutí ANO v minulých dnech například navrhlo, aby se znovu odložilo datum, odkdy by měla změna platit. Podle předkládané novely by se rodná čísla měla objevovat v průkazech vydaných do konce roku 2028, místo do konce roku 2024.
Posun zdůvodňují poslanci ANO vysokými náklady, které by si podle nich vyžádal přechod na jiný identifikátor. V nynější ekonomické situaci by bylo podle zdůvodnění „neúčelné a nehospodárné vynakládat další obrovské množství veřejných i soukromých prostředků na popisovanou úpravu informačních systémů a registrů“.
Předlohu nejprve posoudí vláda, rozhodnou o ní zákonodárci.
Stát o vás ví všechno. Čipy a rodná čísla v občankách opět rozdělovaly poslance
Na základě expertního odhadu firmy Grant Thornton by totiž „útlum“ používání rodných čísel mohl vyjít stát na necelých 15 miliard korun a soukromý sektor na více než 41 miliard.
Jsou za tím podle firmy náklady na změnu IT systémů pracujících s identifikací občanů/klientů a náklady na vybudování poměrně masivní IT infrastruktury, která bude požadavky na identifikaci vyřizovat.
Bartoš: Stát takové náklady neočekává
Správcem nového systému by měla být Digitální a informační agentura (DIA), její mluvčí Karolína Sieglová na dotaz Novinek, proč k tomuto kroku chce přistoupit, řekla, že se k tomu nemůže vyjádřit, jelikož je to politické téma.
K otázce, na kolik by opatření mělo vyjít stát i firmy, uvedla, že „přesné propočty a dopady na veřejný sektor zpracovává náš tým odborníků“.
„Rádi bychom zároveň zdůraznili, že prvním krokem jsou občanské průkazy a u nich další náklady nevznikají. Další systémy navíc již několik let rodná čísla nepoužívají. Např. základní registry s RČ jako identifikátorem osoby nepracují a úřady čerpají svá data právě odtud,“ uvedla pro Novinky.
Současně tvrdí, že soukromý sektor má nepoužívání rodných čísel víceméně již nařízeno v GDPR. „Pokud k činnosti nepotřebují právě tento identifikátor, nemají ho po klientech požadovat. Jedná se navíc také o změnu, která je avizovaná již více jak 10 let,“ míní.
„Co se týče IT systémů, ty měnit zapotřebí není,“ doplnila.
Anketa
Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) nicméně již dříve takto vysokou částku odmítl.
„Chápu obavy, které záměr vyvolává. Chtěl bych ale zdůraznit, že údaj 56 miliard pochází z odhadů, které si nechal pro sebe vypracovat soukromý sektor,“ řekl dříve ve vysílání CNN Prima News.
A doplnil: „Nevíme, jak k nim došel a na základě jakých dat byl odhad vypracován. Stát na své straně takové náklady určitě neočekává.“
Anna Urbanová z odboru kabinetu místopředsedy vlády pro digitalizaci pak Novinkám sdělila, že ministerstvo by mělo k tématu koncem týdne připravit tiskovou konferenci, kde chce „reagovat na řadu domněnek a nepřesností, které se ve veřejném prostoru objevují“.
Digitální občanku chceme mít na přelomu roku, řekl Bartoš
