Článek
Horal a bývalý československý reprezentant v lehké atletice, jenž prohrál soudní spor s ochranáři, léta na jedné z nejvýše položených farem v Česku ve výšce 1350 metrů, zajišťoval péči o horskou krajinu.
Chovatel skotského náhorního skotu ale z Krkonoš, kde se cítí doma, nezmizí. Stáda přesune na pastviny, které nespravuje Správa KRNAP. „Nechci mít do budoucna s ochranáři, kteří se chovají na státních pozemcích jako feudálové, nic společného,“ konstatoval.
Ačkoliv strážci přírody farmáře z jedněch pastvin vyhnali, takřka obratem mu se skřípěním zubů museli přiklepnout jiné, zhruba ve stejné výměře.
Krkonoše ničí turisté. Omezit je nelze
„Pan Zálešák nabídl nejvyšší pachtovné a Správě KRNAP nezbylo než postupovat podle zákonných předpisů,“ zdůvodnil paradoxní situaci, kdy ochranáři farmáře jedněmi dveřmi vyhazují a druhými zvou zpět, mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
„Být to v běžném obchodním styku, tak za to, jak se chová k vlastníkům pozemku, by neměl šanci,“ podotkl Drahný.
Po farmářských stezkách květnatými loukami a pastvinami v Krkonoších
Konflikt kvůli mokřadu
Zálešák naštval ochránce přírody do morku kostí. Hospodář, schopný přispět k renesanci budního hospodářství, nekompromisně kritizoval způsoby, jakými ochranáři k ochraně přírody přistupovali. Farmář opakovaně upozorňoval na černé skládky a další nešvary, na což podle něj nereagovali dostatečně. „Zametali to pod koberec,“ tvrdí.
Konflikt vygradoval loni na jaře, kdy ochranáři navrhli zaevidovat mokřad na Klínových Boudách jako ekologicky významný prvek. Zálešák znemožnil zaměstnancům správy parku přístup na propachtované louky, dokonce jim měl vyhrožovat. Následovala smršť žalob a trestních oznámení, jejichž výsledkem byl rozsudek o právoplatném zrušení pachtovní smlouvy.
Krkonošský národní park slaví 60 let. U jeho zrodu stáli dva muži
„Nikdo neříká, že špatně hospodařil. Něco jiného je způsob hospodaření a další věc je, jak se pachtýř chová k majiteli pozemku,“ odůvodňuje postup správy Drahný. „Konflikt způsobila nekompetentnost ochranářů. Chtěli jít mezi čerstvě narozená telata a jejich matky. Hrozilo napadení,“ oponuje farmář.
Nicméně Zálešák, unavený spory s ochranáři, jejichž postup cítí jako šikanu, boj o pozemky propachtované od správy parku vzdal.
„Klínovky vyklidím a nově vysoutěžené pozemky také vrátím,“ plánuje farmář. A kromě „zajetého“ chovu skotu je odhodlaný na vlastních pozemcích zkusit další projekt. Jako první v Česku chce dokázat, že lze chovat včely i ve výšce dvanácti set metrů. Je přesvědčen, že jeho úvahám nahrává klimatická změna, a proto s novým záměrem uspěje.
Nizozemci si udělali táborák v ostře chráněném srdci Krkonoš, kam se nesmí ani vkročit. Padly pokuty
