Článek
Dostál na jaře uspěl se žalobou, na základě které Městský soud v Praze zrušil opatření ministerstva zdravotnictví, jež vydalo podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Týkala se jak omezení maloobchodního prodeje, tak omezení volného pohybu osob. Podle pravomocného rozsudku byla nezákonná, protože je vláda nepřijala podle krizového zákona v režimu nouzového stavu.
Nyní Dostál i někteří ústavní právníci považují za protiústavní postup, kdy vláda vyhlásila nouzový stav přesto, že Poslanecká sněmovna odmítla prodloužit ten minulý, čímž jej fakticky ukončila.
Vystrčil už chystá kvůli nouzovému stavu stížnost k Ústavnímu soudu
Kvůli tomu už předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) shání podpisy (potřeba je minimálně 10 senátorů - pozn. red.) k podání stížnosti k Ústavnímu soudu, aby případně stav zrušil.
Pokud by tuto argumentaci Ústavní soud skutečně potvrdil, byť až za nějaký čas, nastaly by podle Dostála pro stát další problémy.
Právníci: Nové vyhlášení nouzového stavu je nyní protiústavní
„V případě postihů se lidé budou hájit tím, že nouzový stav v tomto období neexistoval, a tedy opatření a zákazy jsou nicotné, a tím pádem není možné uložit jakoukoliv pokutu. To je nesmírně nešťastný stav,” přiblížil Novinkám Dostál s tím, že soudy se takovými případy budou určitě zabývat.
Lidé by mohli pokuty vymáhat
Zjednodušeně řečeno: pokud by soud konstatoval, že nouzový stav platný od 15. do 28. února kabinet vyhlásil v rozporu s Ústavou, tak všichni lidé, kteří v tomto období dostanou za porušování protiepidemických opatření pokutu, ji budou moci po státu vymáhat zpět.
„Vznikne z toho neuvěřitelný chaos. Teď je to tak, že vláda si uchopila pravomoci, které mít dle mého názoru nemá, protože jí je Sněmovna nedala,” míní Dostál.
Tento scénář ovšem může nastat až poté, co Ústavní soud případně rozhodne, že vláda svým nynějším krokem skutečně Ústavu porušila. Do té doby je potřeba ke všem opatřením, která v rámci vyhlášeného nouzového stavu platí, přistupovat jako k platným a dodržovat je. Za opačný postup tedy stále mohou hrozit pokuty.
Vláda vyhlásila nouzový stav do konce února
„Jakýkoliv soudní krok bude pomalý. Do té doby budou pravidla formálně platná a bude se normálně pokutovat,” upozornil expert.
Podle něj navíc není zatím jasné, zda se bude Ústavní soud věcí zabývat, protože je potřeba vyřešit několik otázek. Jednou z nich je podle něj třeba to, zda nejde jen o „politický akt, který je nepřezkoumatelný, jak vyplývá z předchozí judikatury”.
Dostál: Sněmovna by měla říct ne a stav zrušit
Urychlit děj a ulevit Ústavnímu soudu by mohla také Sněmovna, která může rozhodnout o zrušení nouzového stavu.
Kysela: Nový nouzový stav by teď byl protiústavní, i kdyby o něj hejtmani požádali
„Teď je na aktivitě Poslanecké sněmovny, zda to nechá ležet a řekne si, že pan premiér nebo vláda sice postupovali v rozporu s naší vůlí, ale nám to vlastně nevadí a necháme to být. Nebo bude usilovat o zrušení nouzového stavu, což by dle mého názoru bylo ústavně-právně logickým krokem,” myslí si Dostál.
„Pokud to Sněmovna ve čtvrtek myslela vážně a vláda si natruc nouzový stav vyhlásila znova, tak by Sněmovna měla říct 'to ne',” doplnil.
Vláda neměla postupovat stylem „kopírovat, vložit”
Jádro problému podle Dostála spočívá v tom, že kabinet vyhlásil nouzový stav ve zcela stejném znění, jako to učinil v září. Vláda tak vyhlašuje úplně totožnou věc, kterou však poslanci zrušili.
Vystrčil: Opětovné vyhlášení nouzového stavu by teď bylo protiústavní
„Sněmovna vyjádřila vůli, že takto definovaný nouzový stav už nechce prodloužit. A vláda ten samý znovu vyhlásila, což je v rozporu s Ústavou. Umím si představit, že by bylo mnohem přijatelnější, pokud by vláda změnila buďto územní vymezení, tedy zavedla by to pro některé nejpostiženější kraje, nebo věcné vymezení, což by znamenalo, že by aspoň trochu změnila vymezený rozsah zásahu do svobod podle krizového zákona,” osvětlil Dostál.
