Advokátka: Žaloba kvůli nerovným mzdám na univerzitách je strašákem

Vysokoškolští učitelé zvažují žaloby vůči univerzitám kvůli nerovným platům. Odkazují se na Ústavní soud, který v případu pracovníka České pošty uznal, že za stejnou práci náleží zaměstnancům srovnatelná mzda bez ohledu na místo výkonu práce. Mají učitelé, badatelé šanci na úspěch? V jejich případě jsou rozdíly ve stejné pracovní skupině i třeba 30 tisíc korun.

Tato základní zásada platí i pro vysoké školy, protože jsou v tomto ohledu v režimu zákoníku práce. Docenti, profesoři, odborní asistenti jsou zaměstnanci úplně stejně jako každý jiný. Ústavní soud opřel své rozhodnutí ve sporu České pošty o paragraf 110, podle nějž za práci stejné hodnoty musí být stejná mzda. Neznamená to ale, že všichni na pozici třeba profesora mají mít stejné peníze.

Paragraf určuje kritéria, podle nichž se může mzda různit, a to i podle náročnosti práce, odpovědnosti, pracovních výsledků či pracovních podmínek. I v rámci univerzity mohou mezi fakultami existovat rozdíly, ale zaměstnavatel musí být schopen odůvodnit, proč ty rozdíly jsou, a to na konkrétních příkladech. České poště se to nepovedlo.

Chápu postoj vysokoškolských pedagogů, kterým se rozdíly nelíbí, a určitá naděje na úspěch tam rozhodně je. Ale nedá se spoléhat na to, že když třeba docent medicíny bere 70 tisíc korun, tak docent filozofie má mít automaticky totéž.

Může být protiargumentem třeba to, že na medicíně se lidé zabývají životně důležitými postupy, na technických oborech se řeší praktická vylepšení do budoucna, ale na právnických fakultách „jen“ justice?

To si myslím, že argumentem být nemůže.

Univerzity se při rozdělovaní peněz řídí tradičním systémem koeficientu ekonomické náročnosti. Ten vznikl před mnoha lety s tím, že různé obory musí mít různé financování, protože zjednodušeně řečeno chemická laboratoř vyžaduje vyšší investice než třeba zmíněná práva či filozofie, kde si mají výzkumníci vystačit s tužkou a kartičkou do knihovny. Ale proč by se v souladu s tímto rozdělováním měly lišit i mzdy?

Tento argument by asi před soudem neobstál. Žádné krité­rium, jako je ekonomická či společenská přínosnost oboru, v zákoníku prostě není.

Stejně tak se podle mě nedá argumentovat tím, že některá fakulta univerzity má oproti jiné prostě méně peněz, což by podle mě u soudu zaznít mohlo.

Kdyby žalující vyhráli, znamenalo by to, že by univerzity musely vyplatit ušlou mzdu?

Záleží na tom, jak bude formulovaná žaloba. Může žádat dorovnání mzdy do určité částky, ale to bych nedělala, protože to jsou drahé a celkově náročné spory. Pokud si na to troufnou a budou chtít proplacení konkrétní částky, v případě vítězství by ji univerzita konkrétním žalobcům musela proplatit. Ovšem promlčecí lhůty umožňují požadovat jen částku zpětně do tří let. V každém případě, i když žalující učitelé vyhrají, neznamená to, že automaticky bude muset univerzita dorovnávat mzdy všem.

Ale také je možné, že se žaloba bude domáhat upuštění od nerovného zacházení do budoucna a bude žádat třeba nějaké přiměřené zadostiučinění. Často se to dělá tak, že žalující chtějí peníze jen za půl roku a pak podle toho, jak soud dopadne, se žaloba doplní.

To by mělo větší šanci na úspěch?

O tom to není. Ať už budou žalobci požadovat rovnou dorovnání mzdy, anebo „jen“ upuštění od nerovného zacházení, tak ve všech případech bude soud posuzovat, zda nerovnost v odměňování v jejich případech nastala, či nikoli. Toto však bude soud zkoumat jen ve vztahu k těm konkrétním žalobcům, nikoli celkově. Tento typ sporu, kdy se bude posuzovat rovnost v odměňování zaměstnanců, je strašákem pro každého zaměstnavatele, určitě i pro univerzity. Musela by ty rozdíly ve mzdách vysvětlit kritérii podle zákoníku práce, a to může být obtížné. Ale neznamená to automaticky, že univerzita prohraje. Má spoustu možností, jak argumentovat.

Jenže i pro soud bude obtížné říct, jak může být rozdíl ve mzdách velký. Jestliže jeden bere 35 tisíc a druhý 75 tisíc korun, přičemž oba studovali obdobně dlouho, museli splnit stejná kritéria, jaký rozdíl je adekvátní? Měl by činit 55 tisíc a 75 tisíc? Rozdíly bude muset obhájit zaměstnavatel. Toto bude obtížné pro všechny i pro soud a při rychlosti českého soudnictví by se kauza táhla dlouhá léta.