Ze spolubydlících snoubenci aneb Jak se Fin a Američanka zamilovali v Praze

Mandy Sanchezová měla v roce 2019 těsně před promocí na Texas A&M University, když ve facebookové skupině objevila inzerát, který ji okamžitě zaujal. Prostorný pokoj v historické budově nedaleko vyhlášených Riegrových sadů inzeroval jistý Marcus Wecksten, který společně se svým kamarádem hledal třetího spolubydlícího na lukrativní pražské adrese.

Inzerát vypadal podle Sanchezové tak dobře, že se rozhodla reagovat okamžitě, chystala se totiž vycestovat do Prahy a učit zde angličtinu. Wecksten na její zprávu vzápětí zareagoval, zda se příští týden může přijít na byt podívat osobně. To byl ale vzhledem k jejímu pobytu stále ještě doma v USA problém.

Weckstenovi a jeho spolubydlícímu Borisovi se ale nechtělo podepisovat smlouvu s někým zcela neznámým bez osobního setkání a s díky se omluvili.

Sanchezová se ale nenechala jen tak odbýt a požádala o „schůzku přes Skype“. Ta dopadla nad očekávání dobře. Zdálo se, že se všichni zúčastnění shodují jak v otázkách bydlení, tak především standardů ohledně čistoty.

Smlouva byla úspěšně podepsána a Američanka, Fin a Němec se těšili na společné poznávání Prahy. V tom byli studenti medicíny poněkud napřed, protože už v uvedeném bytě pár let žili.

V den své promoce Sanchezová podle CNN sdělila rodině radostnou zprávu, že se má v Praze kam nastěhovat. Rodiče však její nadšení z nového bydlení příliš nesdíleli a dodali, že se snad ani do jednoho z nich nezamiluje, protože pak už by se z Evropy nevrátila. Sanchezová je ale chlácholila: „Proto do Evropy nejedu.“ Vyrazila do Prahy pracovat, ne se zamilovat. Osud měl ale jiné plány.

Po přistání na pražském letišti nasedla do taxíku a zamířila rovnou do bytu. Prvním, koho v Praze potkala, byl její 25letý spolubydlící, který zrovna vynášel smetí. Seznámení bylo lehce váhavé, ale přátelské. Wecksten vzal Sanchezové zavazadla a pomohl jí nahoru, což na ni okamžitě udělalo dojem.

„Můj první dojem byl, že se mi zdála hrozně roztomilá. Malinká, ale plná energie a hezoučká,“ pomyslel si Wecksten. Texasany si do té doby stereotypně představoval jako osoby v kovbojských kloboucích a botách s revolverem u pasu.

A jeho dojem se nejspíš ještě vylepšil, když Američanka pozvala oba nové spolubydlící na pizzu, u které si v obýváku několik hodin povídali.

Když šla Sanchezová unavená po dlouhé cestě spát, přemýšlela, zda se jí Wecksten bude zdát stejně přitažlivý a milý i ráno. A tak se i stalo. Sedli si prostě od začátku.

„Bylo mezi námi hodně chemie, ale takový ten druh, se kterým člověk neví, co dělat,“ vzpomíná Sanchezová na chvíle, kdy se bála začít si hned se svým novým spolubydlícím.

„Nechal jsem se nejspíš více unášet vlnou toho, co se děje. Nepřemýšlel jsem tolik o možných důsledcích,“ přiznává Wecksten a dodává, že z toho měl dobrý pocit a rozhodl se jej následovat.

Ačkoli Sanchezová byla zpočátku opatrnější, trávili spolu hodně času o samotě a čím dál více se poznávali. Třetí spolubydlící byl též zván, ale většinou neměl čas. Mohli se tak věnovat jen sami sobě.

Neuběhl ani měsíc a chodili spolu na večeře, ochutnávali vyhlášené české pivo, poznávali krásy Prahy a jezdili i na výlety mimo město. Chovali se jako pár, ale prozatím byli přátelé. Nastal březen 2020 a koronavirus začal být opravdovou hrozbou. Sanchezová dostala od rodičů letenku s prosbou, aby se vrátila, hranice USA se totiž zavíraly. Měla den na rozmyšlenou.

Sanchezová si nebyla jistá, co by měla udělat. Když odjede, přeruší svoje pracovní vízum a nebude lehké jej znovu získat. Její vztah s Weckstenem by tak skončil ještě dřív, než doopravdy začal. Na druhou stranu se ale jednalo o globální krizi a dávalo by smysl ji prožívat doma se svou rodinou.

Německý spolubydlící se raději vrátil domů, ale Wecksten vyčkával. Sanchezová věděla, že se zamilovává, a nechtěla o něj přijít, ale měla strach, aby neudělala chybu, když zůstane.

Probrala to proto s Weckstenem. Šli na to opatrně a snažili se zjistit, jak to ten druhý vnímá. A rozhodli se, že když zůstane jeden, zůstane i druhý.

„Když jsme se rozhodli zůstat oba, bylo to pro mě velmi vzrušující,“ vzpomíná Wecksten. Jako pro introverta pro něj bylo jednodušší poznávat svou víc než jen spolubydlící v klidu domova, kde spolu během pandemických opatření trávili veškerý čas.

Když se situace trochu uvolnila, objevovali zase Prahu, jak ji zná jen málokdo. Třeba na Karlově mostě byli úplně sami.

V létě došlo k uvolnění opatření a Wecksten vycestoval za rodinou do Finska. Do té chvíle si dvojice stále neřekla nic konkrétního o svých citech. Smutek, který jeden bez druhého pociťovali, ale zafungoval jako spouštěč. Když se Wecksten vrátil do Prahy, konečně si vyznali lásku.

Zanedlouho se vrátil i třetí spolubydlící, který byl vývojem jejich vztahu překvapen, ale potěšen. Následující léto už jel pár na dovolenou do Finska společně. Setkání s rodinou a přáteli dopadlo na výbornou a o pár měsíců později se to samé konalo i ve Spojených státech.

Po představení rodině začal být vztah vážnější, nejasná vidina budoucnosti ale dva mladé lidi trápila, a proto se rozhodli k pro mnohé neortodoxnímu kroku v tomto stadiu vztahu - návštěvě terapeuta. Ten jim dle vlastních slov pomohl srovnat si myšlenky a vyřešit to zásadní, ať už budou časem kdekoli, budou tam spolu.

Na třetí výročí seznámení Wecksten naplánoval společné focení na oblíbených pražských místech dvojice. A nebylo to jediné překvapení pro jeho vyvolenou. Před objektivem ji v rozkvetlých kulisách požádal o ruku a Sanchezová nadšeně souhlasila.

„Za těch pár společných let jsme toho zažili opravdu hodně a jsme šťastní, že můžeme i nadále jít životem společně,“ dodala Sanchezová.

Po zdárném ukončení Weckstenova studia na lékařské fakultě se letos v létě pár přestěhoval do finských Helsinek. S českou metropolí se ale nerozloučil navždycky, příští jaro se sem společně se svými nejbližšími vrátí, aby se vzali ve městě, které jim oběma změnilo život.