Hlavní obsah

Poutní kostel Panny Marie Těšitelky je ozdobou úbočí Kraví hory

28. 11. 2022, 9:00

Kostel Panny Marie Těšitelky je nejvýznamnějším poutním místem Novohradska. Stojí na návrší v obci Dobrá Voda, jež je místní částí Horní Stropnice. Tato barokní perla se dvěma věžičkami zdobí úbočí Kraví hory již více než 300 let. Římskokatolický kostel září se svou fasádou žluté barvy již z dáli a za jasného počasí je viditelný až z Třeboňska či Budějovicka.

Foto: Tereza Havlíčková

Poutní kostel Panny Marie Těšitelky si vysloužil přezdívku „české Lurdy“.

Článek

Přímo u kostela se nachází pramen s léčivou novohradskou vodou, který je pod chrámovým schodištěm sveden do dvou kašen. Už když přijíždíme ke kostelu, vidíme několik návštěvníků, kteří k místu přicházejí s láhvemi a čepují vodu do zásoby. Při návštěvě kostela tedy doporučujeme neopomenout vzít s sebou prázdnou nádobu.

Léčivé účinky vody z mírně radioaktivního pramene byly objeveny již v 16. století. Dobrá Voda byla dokonce spolu s vedlejší Hojnou Vodou díky kvalitě vody a polohou lokality s nejčistším vzduchem v Čechách vyhledávána jako lázeňské místo. U pramene stávala původně kaplička, která ale přestala stačit velkému množství poutníků z různých koutů republiky.

Má přezdívku jihočeské Lurdy

Díky mnoha uzdravením na duchu i na těle a vyslyšením mnoha proseb je zde uctívána právě Panna Marie Těšitelka. Kostel si dokonce od spisovatele Zikmunda Wintera, který jezdíval do Hojné Vody na letní pobyty, vysloužil pojmenování „jihočeské Lurdy“.

Foto: Tereza Havlíčková

U schodiště jsou dvě pítka s prameny.

Foto: Tereza Havlíčková

Ozdobou kostela jsou také místní ambity.

První poutě se zde datují již od roku 1701 a díky milodarům od uzdravených i darů dobrodinců mohl nechat hrabě Karel Albert Buquoy v roce 1706 kostel vystavit. Stavba proběhla podle plánů neznámého autora. Nejčastěji však bývá autorství připisováno K. I. Dientzenhoferovi. Dílo bylo dokončeno v roce 1715 a o tři roky později byl pozlacen hlavní oltář.

Terčino údolí je novohradský skvost, který téměř zničily povodně

Tipy na výlety

Roku 1715 byl kostel vysvěcen Sigismundem Heubnerem. V roce 1888 jej pak nechala hraběnka Filipina Buquoyová zrekonstruovat a opětovně vysvětit českobudějovickým biskupem Martinem Josefem Řípou. Po 2. světové válce stavba chátrala a svou dnešní podobu získala až po kompletní vnitřní i vnější rekonstrukci, jež proběhla v letech 2011–2015. Místo je každoročně navštěvováno velkým počtem poutníků nejen z Čech, ale i ze sousedního Rakouska a vzdálenějšího Bavorska.

Pozlacený interiér bere dech

Když vstupujeme do bočních dveří kostela, otevírá se nám pohled na ambity, které vedou po délce jeho stěn. V zadní části se dostaneme do útrob svatostánku a v tu chvíli to spatříme. Interiér je naprosto úchvatný. Zdobí jej vzácné nástropní malby z roku 1729, které byly částečně přemalovány při opravě v roce 1888. Na hlavním zlaceném oltáři je pak zasazena kopie obrazu Panny Marie Těšitelky ze Štýrského Hradce. Co dalšího stojí za obdiv, je také původní vybavení z 18. století.

Foto: Tereza Havlíčková

Pozlacený interiér kostela uhrane na první pohled.

Uvnitř sálu stojí nápis s prosbou o ztlumení hlasu, aby měli příchozí klid na své modlitby či přání. Ne nadarmo se říká, že ticho léčí. A ticho je tu opravdu ohromující. Kostel je tak krásný, že mluvit ani netřeba a jen se snažíme vstřebávat své dojmy.

Uvnitř malého areálu jsou ještě jedny dveře vedoucí do samoobslužného krámku. Po vhození požadované symbolické částky si můžeme koupit dárkové předměty na památku. Je tu také prostor pro zapálení svíčky a přimluvení se tak u Panny Marie za své blízké.

Vedle kostela najdeme i posezení s krásným výhledem do okolí. Je zde cítit neskutečná atmosféra. Nalezneme tu kamenný stůl, na němž je položený velký kámen s několika bílými a skleněnými kuličkami. Stojí zde velmi příhodný nápis Tady a teď, který toto umění vysvětluje.

Foto: Tereza Havlíčková

U kamene nazvaného Tady a teď si mají návštěvníci uvědomit přítomný okamžik.

„Místo, které Vám umožňuje se setkat, zůstat na chvíli stát, zastavit se… a říci, mám Tě rád nebo odpouštím Ti. Je to chvíle, ve které si můžete uvědomit jedinečnost okamžiku v krásné přírodě. Tento symbol kamenného stolu a krystalu vodní kapky znázorňuje naději, čistotu a hojnost životadárné vody.“

Jsou to slova, která opravdu pohladí na duši a takovémuto místu přidávají na síle a jeho jedinečnosti.

V Hojné Vodě bylo hraniční pásmo

Za zastavení stojí i zmiňovaná sousední Hojná Voda vzdálená od Dobré Vody necelé dva kilometry. U mýtinky nad údolím je tu do sluneční brány postaven meditační zvon Setkávání jako vzpomínka na všechny, kteří zde žili, pracovali, zemřeli či odtud byli vyhnání a také na vesnice, které byly zrušeny. Zaniklé obce, osady i jejich části na Novohradsku jsou dokonce připevněny na kamenných pylonech.

V roce 1938 zde žilo více než 600 obyvatel, z toho 15 Čechů, avšak po válce bylo obyvatelstvo vystěhováno. Roku 1949 zde bylo vytvořeno hraniční pásmo a více než polovina domů byla zbořena.

Foto: Tereza Havlíčková

Na zvonu Setkávání je vyobrazen jednorožec.

Od roku 2012 zvon ukrývá zvonice z mrákotínské žuly a najdeme jej kousek od obecní kašny a sochy svatého Jana Nepomuckého. Ulit byl ve zvonařství Rudolfa Pernera v Pasově na návrh Ing. Petra Nedvěda z Hojné Vody. Za dobrého počasí je odtud vidět daleko do Čech, až na Českomoravskou vrchovinu i Mrákotín, odkud pochází použitá žula.

Vodní hrad v Budyni nad Ohří ukrývá alchymistickou dílnu i poklad

Tipy na výlety

Zvon váží necelé tři tuny a zdobí jej mýtická postava jednorožce, který byl v obecním znaku Hojné Vody. Kromě jednorožce stojí na zvonu i nápis: „Obrať svou tvář ke slunci a všechny tvé stíny zůstanou za tebou.“

Na zvon každou neděli v 19 hodin zvoní paní správcová a návštěvníci si na něj mohou díky zavěšené gumové paličce kdykoliv zazvonit i sami. Místo je mimo jiné známé i pro svou pozitivní energii.

Reklama

Související témata:
Novohradské hory

Výběr článků