Hlavní obsah

Salmovský zámek Rájec nad Svitavou uchvacuje rozsáhlým mobiliářem

6. 10. 2022, 15:16

Rájecký zámek vstoupil v nedávné době do povědomí soudním sporem, kdy se rodina Salmů neúspěšně soudila s českým státem o navrácení majetku. Stavba a interiéry si navíc zahrály ve filmové adaptaci románu Poslední aristokratka.

Foto: Vratislav Konečný

Salmovský zámek v Rájci nad Svitavou

Článek

Zámek se objevil též v úvodním díle 1. řady Četnických humoresek, kde vlivného majitele sídla poslance Slepičky hrál Marián Labuda.

Přepychové sídlo ve stylu ludvíkovské pompéznosti

To je téměř současnost, ponořme se do minulosti. Zámek v obci Rájec-Jestřebí, spíše se používá Rájec nad Svitavou, je navenek sice velmi pěkný, ale nádhera je hlavně uvnitř přepychového panského sídla inspirovaného francouzskou architekturou doby Ludvíka XV.

Pokud se posadíte u stolku zámecké restaurace a dáte si dobrou kávu, čaj, pivo či likér nebo jen spočinete zrakem na bazénu s fontánou před sebou, bude vám dobře. Samozřejmě za dobrého počasí, jinak doporučují pohárek Jeskynních slzí, vymacerovaných bylin Moravského krasu.

Foto: Vratislav Konečný

Socha císaře Josefa II., výrobek sléváren vlastněných Salmy

Rájecký zámek vznikl na místě renesančního sídla, které v roce 1757 vyhořelo. Hrabě Antonín Karel ze Salmu (rod má v erbu lososa, německy Salm) nechal na místě vystavět své sídlo podle návrhů vynikajícího italského architekta M. A. Canevala. Ten mu předložil návrh na trojkřídlou patrovou budovu ve tvaru U, byla otevřena do čestného dvora, zakrytou mansardovou střechou s mnoha vikýři.

Klenotem tak trochu opomíjeného Tachovska je zámek v Boru

Cestování

Salm si to mohl dovolit, byl komorníkem císaře Josefa II. Zámek postavili rychle, na současnou dobu pozoruhodně, začalo se roce 1763 a končilo o šest let později. Salmové drželi panství do roku 1945, poté přišel československý stát se svými znárodňovacími dekrety.

Foto: Vratislav Konečný

Zámecké interiéry

Jako kdyby si jen někam odskočili

Při prohlídce zámku - lze si vybrat z několika okruhů - na návštěvníka dýchne přívětivá atmosféra, v některých místnostech máte dojem, že se panstvo před vámi vytratilo na chodby či zmizelo skrytými dveřmi.

Zámek má velmi bohatý mobiliář a tím, že tu majitelé bydleli kontinuálně, narazíte i na moderní zařízení. Objekt naštěstí nebyl rozkraden nebo rozvezen, mobiliář je velmi bohatý. Nevím, kolik měli Salmové zaměstnanců, ale udržovat vše v čistotě, bez prachu, s vyleštěnými parketami, to jistě dalo zabrat.

Nebyli to žádní nafoukanci, panství muselo prosperovat, takže tu asi vládla i tvrdá úředničina, ale přitom sem jezdily hodně často různé návštěvy. Salmové byli hudbymilovní, o čemž svědčí mnoho hudebních nástrojů.

Foto: Vratislav Konečný

V jedné ze zámeckých komnat

Velmi bohatý mobiliář

V mobiliáři je spousta nábytku, místy zbraně a trofeje, ale také orientální porcelán, výrobky ze salmovských sléváren, grafika, obrazy západoevropských, nizozemských a vlámských mistrů. U zrodu obrazárny stál Antonín Karel Salm.

Součástí prohlídky je i návštěva malé místnosti s pozoruhodnými předměty – salmovské klenotnice. Uvidíte zblízka Řád zlatého rouna, jantarový oltářík, předměty z minerálů v kombinaci s kovem z hraběcích hutí a další.

Hrabě byl dobrým podnikatelem

Velmi zajímavou osobou byl Hugo František ze Salm-Reifferscheidtu, který se přátelil s Josefem Dobrovským. Byl podnikatelem, sběratelem a badatelem, v Brně založil přádelny, v Blansku hutě, v Rájci vznikl jeden z prvních moravských cukrovarů.

Foto: Vratislav Konečný

Zámecký pokoj

Zámek se stal významným kulturním a společenským centrem. Bylo po něm pojmenováno Františkovo, nynější Moravské muzeum, které založil v roce 1818.

Jeho otec Karel Salm byl odvážný badatel, roku 1776 se nechal spustit na dno Macochy.

Zámek má bohatou historii, nejlepší ho je propátrat celý, když už tu jste, jak reprezentační okruh, tak i privátní a hostinské apartmány společně s kaplí.

Kamélie jsou velkou chloubou

U zámku se prostírá rozsáhlý park, ve sklenících tu mají ojedinělou sbírku kamélií. Rostlina je často nazývána císařovnou květin, byla velmi oblíbená v 19. století, nesměla chybět v žádné významné zimní zahradě.

Foto: Vratislav Konečný

Zadní zámecký trakt

V saském Pillnitzu, předměstí Drážďan, jsem viděl jednu z největších evropských kamélií, měla a snad stále má přes 35 tisíc květů. V Rájci kvetou kamélie v únoru a březnu, pozdní léto patří jiřinám.

Zahradníkem v Rájci se učil Karel Němec, syn spisovatelky Boženy Němcové.

Rájec je v gesci Národního památkového ústavu, uvidíme, jak se státních objektů dotknou připravovaná energetická opatření.

V říjnu je otevřeno o víkendech.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Státní Zámek Rájec nad Svitavou

Reklama

Související témata:

Výběr článků