Článek
Začněme tím, co každý z nás už jistě slyšel. V zimě větráme krátce, ale intenzivně. Znamená to několikrát za den otevřít okno dokořán, a to na několik minut. „Poté je zase pevně uzavřete. Vzduch se takto rychle vymění, z interiéru odejde přebytečná vlhkost, ale přitom se neprochladí nábytek a stěny,“ radí Pavel Kašpar z české společnosti Vekra.
Pro porovnání, trochu jinak budeme větrat, až zase přijdou letní horka. V létě se nepotřebujeme soustředit na délku jednotlivých větrání, neboť v této době nehrozí prochladnutí domácnosti. Naopak, v létě se snažíme vyhnout tomu, abychom si domů nechali proniknout teplý vzduch z venčí. Proto větráme v době, kdy je venku nejchladněji – brzy zrána a pak na večer, nebo i v noci.
„Nebojte se udělat doma pořádný průvan. Na jedné straně domu otevřete okna dokořán a na té opačné klidně jen na ventilaci. Přes den je zase zavřete a místnost zatemněte,“ radí Tomáš Sysel, představitel nezávislého Institutu zdravého bydlení.
Nejúčinnější jsou venkovní žaluzie a rolety, ale dobrou službu vám prokážou i klasické interiérové žaluzie nebo obyčejné závěsy.
Nejen čerstvý vzduch, ale i nadbytečná vlhkost
Důvodem pro pravidelné větrání není přitom jen obnova čerstvého vzduchu a přísun kyslíku, i když i ty jsou vysoce důležité. Zejména v zimním období hraje ovšem stejně významnou roli i vyvětrání nadbytečné vlhkosti z interiéru. To je tím důležitější, čím méně kvalitní okna jsou v dané domácnosti.
Větrat můžete samozřejmě i otevřením oken. V zimě je vhodnější větrat nárazově, ale pravidelně. V létě pak ráno, večer a v noci.
Tam, kde v zimě kvůli nestejnoměrné teplotě v místnostech pravidelně vznikají tzv. tepelné mosty, hrozí při vyšší vlhkosti riziko vzniku plísní. Nedostatečně těsnící okno se v zimě prozradí snadno samo tím, že se začne rosit. V extrémních případech může pak tato vlhkost zmrznout a vytvořit až ledovou vrstvu na vnitřní straně okna.
Odborníci uvádějí, že správnou vlhkost vzduchu udává pravidlo 21–50. Tedy, při vnitřní teplotě 21 °C by vlhkost v místnosti neměla přesáhnout 50 %. Aktuální hodnotu vlhkosti lze doma snadno sledovat na vlhkoměru. Teploměr s vlhkoměrem (obvykle určený k zabudování) lze pořídit za částky okolo dvou set korun. Samostatný, digitální od 250 korun výše.
Anketa
K čemu je mikroventilace?
Moderní okna dovolují víc než jen úplné otevření nebo ventilaci. Bývají vybavena také funkcí mikroventilace. Vzniklá „netěsnost“ mezi rámem a křídlem dovnitř pustí venkovní vzduch, ale nezajistí jeho dostatečnou výměnu ani únik vlhkosti. Slouží především k podpoře proudění vzduchu v interiéru, například pokud je venku teplo, mírně fouká nebo je zapnutá digestoř.
Pravidelným větráním významně omezíme kondenzaci vzdušné vlhkosti na skle oken.
Odborníci ji ale nedoporučují používat v zimě. Při jejím dlouhodobém otevření se může prochladit stěna kolem oken, z bytu tak bude unikat teplo, ale místnost se pořádně nevyvětrá. Navíc by mohla v pootevřeném okně namrznout vlhkost a okno poškodit.
Mikroventilace není vhodná k trvalému otevření ještě z jednoho důvodu. Takto pootevřené okno neizoluje hluk z ulice. Obzvláště pozor na ponechání mikroventilace u oken v přízemí. Je třeba mít na paměti, že byť je okno otevřené pouze na mikroventilaci, pořád je otevřené. A to je pozvánka pro zloděje.
