Článek
Čerstvě zvolená britská premiérka Liz Trussová není tvrdou zastánkyní plošných rychlostních limitů, vyplývá z jejího vyjádření v poslední debatě předtím, než členové Konzervativní strany volili svého nového lídra. Řekla, že je „připravena se podívat“ na zrušení limitů, píše britský web Autocar.
Trussová v roce 2018 stála za nápadem zvýšit rychlostní limit na britských dálnicích ze 70 mil v hodině (113 km/h) na 80 mph (129 km/h), aby se zvýšila produktivita.
Nových dálnic bude i příští rok jen 25 kilometrů
Na světě jsou v současnosti dvě místa, kde neplatí plošný rychlostní limit - Německo a ostrov Man. V Německu to jsou proslulé autobahny, na nichž můžete na řadě míst jet rychlostí podle vlastní svobodné volby, ostrov Man nemá plošný rychlostní limit mimo obce.
Mezi zářím 2015 a listopadem 2016 byla bez omezení i část australské Stuartovy dálnice v Severních teritoriích. To není dálnice v evropském slova smyslu, nýbrž dvouproudá silnice bez směrového oddělení - něco jako naše státní silnice první třídy.
Za zhruba rok, kdy tam tzv. otevřený rychlostní limit platil, nedošlo na silnici k žádné smrtelné dopravní nehodě. Znovuzavedení rychlostního limitu byl výhradně politický krok tehdy nově zvolené labouristické vlády.
Podnikatel Passer za jízdu 417 km/h v Německu před soud nepůjde
Těšit se na svobodnou jízdu po britských dálnicích je zatím předčasné, můžeme nanejvýš doufat. Co však je pravděpodobnější změnou, jsou zásadní odlišnosti v tzv. chytrých dálnicích. Tak se v Británii označují dálnice, na nichž je např. proměnlivý rychlostní limit v závislosti na hustotě dopravy či možnost pomocí světelných tabulí otevřít odstavný pruh pro jízdu, jako by to byl normální pruh.
Na chytrých dálnicích bez odstavného pruhu je vyšší poměr nehod s těžkým zraněním či úmrtím - 0,19 na 100 milionů ujetých mil. Na běžných dálnicích s trvalým odstavným pruhem je hodnota 0,09.
