Do Zubrnic za lidovou architekturou i na malé nádraží s historickými vozy

Starobylá ves v hlubokém údolí pod Bukovou horou se psávala Saubernitz, byla německá, Čechů tu bylo pomálu, spíš tu žily smíšené rodiny.

Kopce Českého středohoří dávaly bohaté úrody ovoce, zvláště jablkům a hruškám se tu dařilo. I švestky se tu pěstovaly.

Po sklizni se svážely plody k řece a putovaly jak do vnitrozemí, tak i do Saska, Pirny, Drážďan, a někdy až do Hamburku. Ovoce se případně krájelo a sušilo na oblíbené křížaly. Zubrnická sušárna je poslední zachovalou v regionu, produkci má pro vlastní spotřebu.

Dalším artiklem byl a stále je chmel, vozili ho do Úštěka. Sušili ho na tyčových chmelnicích, při prohlídce areálu je uvidíte.

Zda dal jméno obci zubr či je pojmenována podle čisté, „zubrné“ vody, se vedou dohady.

Obec má nádherně zachovaný soubor hrázděných dřevěných i zděných staveb, nyní zvaných lidové, dříve to zkrátka byly účelové domy.

Bývalo jich tu daleko více, ale protože po válce vše, co připomínalo německé obyvatelstvo, bylo špatné, tak to zbořili a spálili. Hodlali zdemolovat i kostel, ten se nakonec povedlo zachránit, pořádají se v něm různé akce. Podařilo se to Františkovi Ledvinkovi, bývalému skláři, poté řediteli ústeckého okresního vlastivědného muzea.

Po řadě dohadování se socialistickými institucemi zvítězil nad tupostí bouračů a v roce 1988 se mu zdařilo oficiálně skanzen otevřít. Přestěhoval se sem s rodinou. Jednu roubenku prý nezbořili kvůli nemocnému bagristovi, když se totiž uzdravil, měl práci jinde. Poté už úředníci nezasahovali. Místo starých domů měly přijít paneláky, jak se to dělo v mnoha obcích, kde vidíte stavební mix.

Základem skanzenu je několik velkých roubených chalup stojících kolem kostela. Jedna z nich se připravuje k rekonstrukci.

Hlavní stavbou je částečně roubená budova čp. 61 z roku 1808, kolem níž jsou postaveny hospodářské objekty. Patřila mezi nejbohatší v kraji, je zde umístěna největší část muzejní expozice. Ve stodole je i funkční žentour, uvidíte ho v akci.

Zástavbu skanzenu doplnily objekty přenesené z Českého středohoří a Podkrušnohoří. Exponáty v prohlídkových částech, ať je to krásný koloniál, ten je předmětem obdivu, vesnická škola, hospodářská stavení, bývaly majetkem Němců.

Ve škole, čp. 26 z roku 1863, je zpřístupněna učebna a kabinet, některé pomůcky ti nejstarší návštěvníci ještě pamatují z dětských let. Mají tu největší tuzemskou sbírku výukových obrazů.

Můžete si vyzkoušet i obávané klečení na hrachu, trest býval kromě švihnutí rákoskou „výchovným“ prostředkem vyučujícího vůči zdánlivě zvlčilé mládeži. Hrachové kuličky jsou zašité v plátěném sáčku a pro kolena to bylo dost bolestivé klečení. Hříšník si příště dával pozor, aby kantora nenamíchl.

Takže vidíme, jak žila německá komunita, od české se to nelišilo, nakupovali u stejných výrobců, obchodovali se stejnými lidmi. Na náměstí před kostelem stojí nádherná dřevěná polygonální barokní studna z roku 1695 ze Střížovic.

U kostelní zdi jsou dva smírčí kříže.

Skanzen můžeme ho rozdělit na dvě části. Vlastní, v budovách kolem kostela, a mlýnskou. Poslední z 25 mlýnů, které stávaly na Lučním potoce, leží stranou obce a je plně funkční. Pochází asi z poloviny 18. století, v nynější podobě se datuje rokem 1805.

Opravuje se i další, přemístěný z obce Homole. Ve mlýně se natáčela pohádka o dešťové víle, pod náhonem najdeme její studánku.

Od mlýna vede naučná stezka, končící opět u skanzenu, je to nádherná procházka svěží přírodou. Všechny mlýny se uživily, mouky nebylo nikdy dost.

Na nádraží nad obcí houkne táhle motorák, který přijíždí od Ústí nad Labem. Koleje i nádražní budova slouží jako železniční skanzen, na trati se točily filmy - proslulí Páni kluci i novější kultovní Rebelové.

Na kolejích před drážní budovou stojí několik historických vagonů, najdete tu i lokomotivu, drezínu či drážní jeřáb. Muzeum je pojato jako staré nádražíčko, kopie toho, které tu fungovalo, když ještě trať vedla do Levína.

Ve filmu Páni kluci si v soupravě historického vlaku zahrála parní lokomotiva 310.134 zvaná Vlkava. V nedalekých Lovečkovicích, asi čtyři kilometry jihovýchodně, je v areálu bývalého nádraží s obnoveným kolejištěm železniční expozice.

Další zajímavosti v okolí: Přírodní památka Bobří soutěska, Vísecká rychta (jedinečná roubenka s expozicí), poutní vrch Ostrý s kalvárií, hrad Helfenburk, historické město Úštěk s Muzeem čertů, zámek v Konojedech, zámek ve Velkém Březně, vynikající je výhledové místo Buková hora, ruiny Vrabince...