Hlavní obsah
Věčně na prázdninách. Majitelé zahradě vděčí za klid a volnost, za radost z vůní a zvuků, které v bytě v centru města neznali. Foto: Adéla Mclintock, Právo

V království ticha a hortenzií

Pod jihočeským nebem ožila kapitola z romantické knížky, jejímiž autory jsou hrnčíři Ludmila a Lubomír Klimešovi. Stačí jeden pohled a hned je všem jasné, jaké rostlině svěřili vůdčí roli.

Věčně na prázdninách. Majitelé zahradě vděčí za klid a volnost, za radost z vůní a zvuků, které v bytě v centru města neznali. Foto: Adéla Mclintock, Právo
V království ticha a hortenzií

Ona ze všeho nejraději vyrábí hrnečky a drobné dekorace, on zase obří mísy či vázy, ale lásku k hortenziím sdílejí manželé bez rozdílu.

Stejně jako zdejší kraj s tajuplnými rybníky a pohádkovými zámky, tak i jejich líbezná zahrada, schoulená v náruči venkovského statku nedaleko hory Kleť, je plná nevšední krásy, která i při opakovaném pohledu dovoluje nové objevy a nabízí ohromné množství inspirace.

Stvořena k obdivu

Věřili byste, že se tady před třiceti lety nezelenal ani plevel? Statek neměl daleko k ruině a všechny venkovní plochy byly zalité betonem.

Zbavit se nešvaru po předchozích majitelích stálo mnoho úsilí, trpělivosti a špuntů do uší, protože sbíječka tady rámusila od rána do včera celé týdny.

Nakonec špunty létaly vzduchem, tentokrát však ty korkové, vonící po šampaňském. Slavil se splněný sen o romantické zahradě, který manželé spřádali dlouhá léta mezi zdmi městského bytu. Muškáty v oknech a směs růží, pupalek, topolovek a třezalky v předzahrádce zvěstují pohodu, která vládne za velkými dřevěnými vraty citlivě zrekonstruovaného jihočeského stavení.

Na kulisách nabílených zdí obytného domu, stodoly a keramické dílny s dveřmi i okenními rámy natřenými v odstínu divokých máků se pestří květnice ve všech myslitelných barvách, něžných pastelových i zářivých neonek, které vás v okamžiku dokážou uvést do stavu úžasné euforie.

Obdivné pohledy těkají od rabátka před verandou, kde se o radost ze slunce dělí hortenzie s muškáty, šalvějí, vrbinou, zlatobýlem a motýly, až k jabloním, v jejichž korunách cinkají malované keramické zvonečky.

Mezi zastřešenou venkovní jídelnou a stodolou oblečenou do kabátku z pnoucích růží a vistárie se rozlévá zelené moře krátce střiženého trávníku, nad nímž se vypíná ostrůvek hortenzií, které paní domácí doplnila květináči s exotickými kalokvěty, staromilskými plamenkami a petúniemi.

Vítr sem vysázel kapradí, Lubomír přidal ještě své oblíbené fuchsie. Do toho voní zimolez s levandulí a vy si v tu chvíli přejete zastavit čas.

Láska k hortenziím nepomíjí

Není v zahradě místa, odkud by se neotevíral výhled na hortenzie, které tu kvetou tak horlivě, jako by to měl být poslední den v jejich životě. Čím jsou starší, tím jsou krásnější a milovanější.

Zvláštní oblibě se u Klimešů těší hortenzie velkolistá (Hydrangea macrophylla) s hustými balonovitými květenstvími, kterou všem vřele doporučují nejen proto, že vytváří úhledné kompaktní, bujně olistěné keře vysoké od 1 m do 2 m, ale především pro bohatství květů. Ty jsou sterilní a jelikož nemohou být opylené, vydrží na vrcholcích větví dlouho od června až do října.

Barvu mají buď čistě bílou, růžovou, fialovou či modrou. Vzácnou nebesky modrou se mohou chlubit pouze keře rostoucí v kyselé půdě, což je důvod, proč je Klimešovi pěstují v nádobách, kde lze půdní reakci kontrolovat snáze než na záhonu.

Půvab hortenzií stojí a padá s množstvím vláhy. Jsou to žíznivé keře a nesmějí vyschnout.

Jihočeské Lurdy

Tajemství zahrady, kde se člověk cítí dobře, je podle Ludmily nejen v tom, že voní a je plná květů, ale i v tom, že si máte na co pěkného a pohodlného sednout.

Na zápraží zvou k lenošení lavičky vybavené měkkými polštáři, oběd se podává pod střechou pergoly, kterou si vzal do parády stálezelený břečťan, a bábovka s kávou nejlíp chutná pod slunečníkem z listů škumpy orobincové, kam majitelka umístila nábytek, který původně stál v kuchyni. Stačilo ho jen přetřít venkovní barvou na dřevo.

Spoustu dalších věcí, které už mají něco odžito, jako jsou konve na petrolej, mlýnská a loukoťová kola či litinová podnož ze singrovky, zde dostávají druhou šanci oslnit. Navíc svou patinou vytvářejí působivý kontrast k současným dílkům, která Ludmila s Lubomírem vytáčejí na hrnčířském kruhu.

Ještě je tu něco, co uchvacuje. Léčivé ticho. Až na lehký šum z okolních luk, občasné ptačí zašvitoření a zamňoukání kočičích tulaček, kterým výtvarníci poskytují azyl, ho nic neruší.

Není divu, že si místo vysloužilo pojmenování Lurdy podle jihofrancouzského městečka pověstného svými zázračně ozdravnými účinky.

Anketa
Pěstujete na zahradě hortenzie?
Ano, máme jich mnoho druhů
57.8 %
Ano, jednu máme
33.7 %
Ne, nemáme zahradu
8.5 %
Celkem hlasovalo 4720 čtenářů.

Napište nám

Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?

Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků