Článek
„Obdivuhodnou vlastností Elišky Junkové pro mne vždy bylo, že se dokázala pohybovat na hranici svých možností. Jejím názorem bylo: Buď jet výborně, nebo nejet vůbec,“ prozradil Vladimír Junek, její nevlastní syn. Svého synovce se ujala, když v pěti letech osiřel.
Eliška Junková je dodnes nejúspěšnější českou závodnicí, vlastně jednou z nejúspěšnějších světových závodnic vůbec. Závodit přestala na vrcholu, po tragické smrti svého manžela.
V Novém Bydžově bylo možné obdivovat staré motocykly i automobily.
„Nevedla mě k tomu, abych závodil, ale jezdit mě učila. Říkala, že se musí jezdit upřímně. Tím myslela na ostří nože: brzda, plyn, zatáčky. Rychlý jízdě ona říkala jezdit upřímně. Když jsem měl dělat řidičák, jezdili jsme nahoru na Strahov k sokolskému stadionu. Vyráželi jsme v šest ráno, protože to tam nebyli policajti. A tam jsem od ní dostával lekce,“ zavzpomínal Vladimír Junek, který místo motorismu začal dělat atletiku.
Rekordních 120 posádek odstartovalo na 1000 mil československých
Chodila fandit Zátopkovým
„Bylo to v éře manželů Zátopkových, což byl vlastně náš první sportovní pár po Junkových, který měl světu co říct. Maminka bydlela na Pohořelci, poblíž Lorety a vždy si vyšlápla na Strahov, aby jim šla fandit,“ pokračoval Vladimír Junek a připomněl její šarm a eleganci.
Milovníci automobilových veteránů si v sobotu dali sraz v Novém Bydžově.
„Eliška vždy říkala, že ženská má být šik. A nevadí, když používá ženské zbraně. Ona sama se od smrti manžela už nevěnovala závodění, ale stala se bafuňářem. Pomáhala zakládat Masarykův okruh, po válce asistovala i na plochodrážních akcích nebo terénních závodech,“ dodal Vladimír Junek.
Značka, s níž se jméno jeho maminky pojí, je Bugatti, ale ona podle jeho slov milovala i škodovky. „To jsem zdědil po ní. Jezdila i Spartaka, měla Tudora z první série. No a když nebyly peníze, tak se jezdilo vlakem. Nohu si za krk nedávala, když nebylo na auto nebo na benzín,“ dodal s úsměvem.
Eliška Junková byla inspirací i pro vznik novobydžovských závodů.
FOTO: Veteráni se vydají na tisícimílový závod napříč Českem a Slovenskem
„Náš zakládající člen a předseda Klubu přátel historických vozidel Pavel Klepač si přečetl knížku o Elišce Junkové a uhranula ho. Navíc rodina Junkova měla jakési letní sídlo v nedaleké obci Humburky,“ zavzpomínal druhý z otců zakladatelů, Jiří Tupec, kterého těší, že se později podařilo zkontaktovat Vladimíra Junka a ten dovolil akci nosit čestný přídomek Memoriál Elišky Junkové.
Na startu stanula i Praga Piccolo.
Jedním z účastníků letošního ročníku byl i Zdeněk Donát, který na trasu směr Český ráj vyrazil s vozem Praga Piccolo z roku 1941.
„Vybrali jsme si jednodenní vyjížďku. Auto je po renovaci v provozu asi 14 dní, takže teprve vychytáváme neduhy, které by mohly nastat. Vůz byl 30 let rozebraný. Renovoval ho bývalý technický komisař královéhradeckého veteránklubu Ivan Faltys, který nedávno zemřel. Takže je to taková památka na velkou osobnost hradeckého klubu,“ dodal Zdeněk Donát.
