Hlavní obsah
Parkinson se často projevuje nadměrným třesem končetin. Foto: Profimedia.cz

Transplantace mozkových buněk je novou nadějí pro lidi s parkinsonem

Ve Spojených státech proběhla u nemocného s Parkinsonovou nemocí první úspěšná transplantace mozkových buněk vyrobených z kmenových buněk vlastní kůže. Jedná se o významný krok v léčbě této neurologické choroby, jelikož dosavadní léčba nemoc dokáže jen zpomalit, a ne zcela zastavit. Operace proběhla v rámci experimentální léčby a dlouholetého výzkumu doktora zabývajícího se výzkumem kmenových buněk Kwang-Soo Kima z Harvardské univerzity.

Parkinson se často projevuje nadměrným třesem končetin. Foto: Profimedia.cz
Transplantace mozkových buněk je novou nadějí pro lidi s parkinsonem

U lékaře George Lopeze se první příznaky Parkinsonovy choroby objevily před čtrnácti lety. Začaly se mu třást ruce v době, kdy mu manželka umírala na rakovinu prsu. Že se jedná o Parkinsonovu chorobu, se dozvěděl krátce po její smrti.

Přestože mu lékaři ihned nasadili léčbu, jeho stav se zlepšoval vždy jen na chvilku. Jak se u něj postupem času hladina dopaminu snižovala, i velmi vysoké dávky léků přestávaly fungovat.

Přestože se snažil Lopez být stále co nejvíce aktivní, jeho motorické funkce se neustále zhoršovaly. Ze strachu z pokroku nemoci se tak začal více zajímat o všechny vědecké práce týkající se léčby parkinsona a známý neurolog ho upozornil na výzkum kmenových buněk a doporučil mu, aby se zúčastnil konference, kde budou vědci z celého světa představovat své pokroky ve výzkumu těchto buněk.

Na dané konferenci tehdy vystoupil i doktor Kwang-Soo Kim, který zde hovořil o odebírání kožních buněk pacientů s parkinsonem, které dokážou vracet do embryonálního stavu, kdy jsou ještě dostatečně tvárné a lze je vmanipulovat do jakéhokoliv druhu buňky.

Laboratoř doktora Kima se přitom zaměřovala na buňky dopaminových neuronů, které se nacházejí ve středním mozku a které odumírají zřejmě právě u nemocných s Parkinsonovou chorobou.

Kim se se svými spolupracovníky snažil přenést buňky pomocí bakterií, které měly pomoci přeprogramovat geny kožních buněk. Většina vědců se totiž doposud snažila buňky přenášet pomocí virů, u kterých ale hrozilo, že pokud dostanou buňky měnící gen do nesprávných buněk, tyto buňky změní v rakovinové.

Bohužel se mu stále nedařilo nalézt efektivní způsob přenosu těchto buněk a v roce 2013 mu bylo pozastaveno financování výzkumu. Tenkrát ho kontaktoval doktor Lopez, který mu nabídl, že mu bude výzkum sám financovat.

Následně se Kimovi podařilo kmenové buňky natolik vyladit, že dokázaly produkovat několik desítek milionů buněk, které byly nezbytné k nahrazení dopaminového schodku u parkinsoniků. Zároveň se mu podařilo odstranit všechny nedozrálé buňky, které by mohly způsobit rakovinové bujení. Ještě ale vědci stále chyběl poslední krok - nalézt způsob, jak upravené kmenové buňky dopravit do mozku nemocného.

Spojil se tak s týmem neurochirurgů a společně s nimi vynalezl speciální injekční stříkačku, kterou dokázaly zobrazit jejich přístroje a zároveň uměla buňky dostatečně pomalu vstříknout do mozku, aby nedošlo při setkání buňky s mozkovou tkání k zániku buněk.

Za normální situace by mohlo trvat i několik dalších let, než by mohlo dojít k první aplikaci buněk v rámci klinické studie na člověka, nicméně Kim zkusil požádat úřady o použití experimentální léčby tzv. ze soucitu, což mu nakonec bylo i schváleno.

Pátého září 2017 tak mohli lékaři doktoru Lopezovi vpravit do jedné části mozku první dávku upravených kmenových buněk. Pozitivní změna nastala téměř hned po operaci. Doktor Lopez měl pocit, že získal opětovnou kontrolu nad svým tělem.

Neurochirurgové ho ale varovali, že může jít jen o nárust hladiny dopaminu v důsledku operativního výkonu, že se tedy ještě nemusí jednat o to, že skutečně zafungovaly kmenové buňky. A zřejmě měli pravdu, protože Lopezova radostná mobilita trvala jen čtyři dny. Nicméně jeho stav se přestal zhoršovat a ani pravidelné kontroly mozku neprokazovaly žádné známky vedlejších účinků léčby ani příznaky nádorového bujení.

V roce 2018 tak podstoupil druhý chirurgický zákrok, kdy mu byly kmenové buňky vpraveny i do druhé části mozku. Skenování mozku následně ukázalo, že neurony skutečně začaly produkovat dopamin a stav Lopeze se výrazně zlepšil. Po několika měsících si tak mohl opět koupit boty s tkaničkami, které si již dokázal sám zavázat a začal i znovu plavat bez toho, aby se bál, že se kvůli náhlému třesu může utopit.

Nyní tým doktora Kima podle Daily Mailu dále pracuje na způsobech, jak rozšířit léčbu a také na dalších klinických hodnoceních. Přestože bude zapotřebí k ukončení klinických studií ještě spousta času, doktor Kim věří, že se mu podaří učinit průlom v léčbě kmenovými buňkami.

Parkinsonova nemoc

Parkinsonici ztrácejí kontrolu nad svými motorickými funkcemi, což se děje kvůli odumírání mozkových buněk produkujících hormon dopamin, který funguje jako neuropřenašeč a v mozku umožňuje přenos impulsů.

Nemocné tak trápí ztuhlost svalů, zpomalené pohyby, třes končetin, ale i těla, poruchy spánku, přičemž čím více ubývá dopaminu, tím se stav zhoršuje a může vést k velmi vážnému postižení.

V současné době neexistuje žádný lék ani operativní řešení, které by progres nemoci zcela zastavily. Ve většině případů dosavadní léčba funguje pouze tak, že se průběh nemoci zpomalí. O to větší naději skýtá léčba kmenovými buňkami.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků