Článek
Mnoho lidí si pod pojmem syndrom neklidného genitálu (RGS – z angl. restless genital syndrome) představí pocit permanentního vzrušení. Neuroložka Camila Aquinová ale vysvětluje, že rozhodně nejde o příjemný zážitek.
„Syndrom neklidného genitálu je charakteristický nechtěným nepohodlím v oblasti genitálií. Lidé, kteří trpí tímto syndromem, ho často popisují slovy jako bolest, vibrace, neklid či pocit pálení,” vysvětluje pro Health.
Jak dobře znáte svou vaginu? Sedm překvapivých faktů, která se v biologii neučí
Navíc tento syndrom postihuje nejen vaginu, ale také pánev či oblast stehen. Stejně nevyzpytatelná je i doba, kdy se syndrom dostaví. Nemocní se ale shodují, že v mnoha případech se syndromem bojují po dlouhém sezení nebo nočním spánku.
Příčina není jasná
Dobrou zprávou je, že RGS patří mezi vzácná onemocnění. Lékaři odhadují, že postihuje jedno procento žen na celém světě. Pánové se syndrom bojují ještě v menší míře než ženy.
Lékařka Aquinová ale zdůrazňuje, že syndrom může být častější, než si myslíme, a to kvůli tomu, že ho mnozí nedokážou rozpoznat či nenavštíví lékaře.
Vědci bohužel stále neznají hlavní příčinu tohoto syndromu. „Dlouhou dobu byly považovány za potenciální příčinu křečové žíly. Někteří odborníci se také domnívali, že na vině je vulvodynia, což je onemocnění, během kterého pacientka cítí nepříjemnou bolest a pálení v oblasti ženského genitálu,” říká neuroložka.
Sexuoložka Hanka Fifková: Proč by ženy měly mít rády svou vaginu
Až v roce 2008 dali vědci daný problém do souvislosti s příznaky syndromu neklidných nohou, který tyto ženy také sužuje. Jeden z vědců tedy RGS popsal jako „genitální formu neklidných nohou“. Tomu by odpovídaly i výsledky studie, které se zúčastnilo 18 nizozemských žen s tímto syndromem. Ze závěrů zveřejněných v Journal of Sexual Medicine vyšlo najevo, že většina žen navíc trpěla i syndromem neklidných nohou a příznaky hyperaktivního močového měchýře.
U vaginálních infekcí je důležité zjistit pravou příčinu
Léčba je individuální
Stále neexistuje jednotná léčba, která by lidem se syndromem pomohla. „V první řadě musí být pacienti podrobeni pečlivému pánevnímu vyšetření, aby se zjistilo, zda netrpí jiným onemocněním. Teprve poté můžeme diagnostikovat syndrom neklidného genitálu. Každý případ musí být posuzován individuálně, a totéž platí i o léčbě," dodává Aquinová.
V mnoha případech lékaři sáhnou po lécích, které alespoň částečně zmírní příznaky syndromu.
