Hlavní obsah
Pseudoobiloviny Foto: Profimedia.cz

Pseudoobiloviny - nutričně velmi cenná součást jídelníčku

Pseudoobiloviny se dají považovat za vycházející hvězdu. Vaří z nich nejen přísní vyznavači zdravého životního stylu, ale pomalu si získávají oblibu i u širší veřejnosti. Z nutričního hlediska jsou velmi cenné, navíc přinášejí do jídelníčku nové a velmi příjemné chutě.

Pseudoobiloviny Foto: Profimedia.cz
Pseudoobiloviny - nutričně velmi cenná součást jídelníčku

Ačkoliv by se pro mnohé mohlo zdát, že se jedná o nějaké nově vyšlechtěné plodiny z posledních desetiletí, není tomu tak.

Pseudoobiloviny nebo také pseudocereálie, které jsou obilovinám v mnoha ohledech podobné, ale nepatří z botanického hlediska do stejných čeledí, zná lidstvo opravdu velmi dlouho. Které to jsou?

Pohanka: plodina pohanů

Do našich končin se dostala z Asie prostřednictvím nájezdníků někdy ve 13. století, odtud i její název.

Má drobný tříboký plod šedostříbrné, hnědočervené nebo černofialové barvy. Vyniká lehce stravitelnými bílkovinami a nízkým glykemickým indexem, což znamená, že vás zasytí, sníte menší porci a hlad se dostaví později.

Pohanka

Foto: Profimedia.cz

„Pohanka je dále ceněná pro vyváženou skladbu aminokyselin, obsah vitaminů a minerálů. Zcela mimořádný je zdroj rutinu, který kladně působí na cévy a vrací jim pružnost, tím preventivně zabraňuje tvorbě křečových žil. Přirozeně bezlepkovou pohanku můžete použít jako přílohu, surovinu pro přípravu nákypů, kaší či pomazánek, vyhlášené jsou také japonské pohankové nudle soba.

Mouku můžete uplatnit pro bezlepkové pečení dezertů či chleba. V obchodech se setkáte i s pohankovými vločkami, kroupami nebo křehkými extrudovanými chlebíčky,“ říká Martin Fuchs z Extrudo Bečice. Pro zachování cenných živin se doporučuje šetrná kuchyňská úprava.

Trpasličí proso: teff

Teff je patrně nejméně známou pseudoobilovinou. Její název odráží velikost zrníček, protože teff znamená „trpasličí proso“. Zrníčka teffu chutnají po oříšcích a mají v průměru okolo 1 mm.

Trpasličí proso

Foto: Profimedia.cz

„Opět se jedná o bezlepkovou potravinu s výjimečnými nutričními hod­notami. Kromě vysokého obsahu železa, vápníku a vlákniny obsahuje bílkovinu, která se v rostlinách vyskytuje spíše sporadicky, proto teff zařazují do svých jídelníčků např. dietáři, celiaci, sportovci či vegetariáni,“ zmiňuje Martin Fuchs.

Konzumací teffu ovlivníte chudokrevnost, řídnutí kostí nebo nechutenství. V přirozeném stavu lze zrníčka použít opět jako přílohu, zavářku do polévek, k přípravě vydatnějších salátů, kaší či nákypů.

V obchodech objevíme teff i ve formě mouky, těstovin, vloček nebo i extrudovaných tyček, které si vychutnáte jako zdravou variantu snacku.

Laskavec = amarant

Plodinu podle archeologických nálezů pěstovali již staří Mayové ve Střední Americe. Protože se používal při náboženských obřadech, omezili Španělé jeho pěstování a nerozšířil se tak jako fazole či kukuřice.

Do Evropy se laskavec ocasatý dostal až někdy v 18. století, a to do okrasných zahrad díky výjimečnému vzhledu. Semínka mají různé varianty zabarvení od bělavé přes žlutou, purpurovou až po temně hnědou.

Laskavec (amarant)

Foto: Profimedia.cz

„Amarant je výborně stravitelný, jeho bílkovina obsahuje téměř všechny esenciální aminokyseliny včetně metioninu a lysinu. Na 100 g amarantu připadá přibližně 15 g bílkovin. Je přirozeně bezlepkový, má velmi významné hodnoty vápníku a vlákniny. Ocení jej lidé v redukční dietě, aktivní sportovci, diabetici, vegetariáni a vegani. Pokud se cítíme vyčerpaní nebo jsme v období rekonvalescence, tak je pro nás amarant tou správnou volbou,“ vyjmenovává Martin Fuchs.

Díky obsahu malých molekul škrobu je amarant výborný pro zahušťování. Koupit můžeme i amarantové vločky či mouku. Dětem ho lze předložit v „přijatelné“ podobě jako popcorn nebo extrudované tyčky.

Merlík chilský aneb quinoa

Kvarteto pseudoobilovin uzavírá quinoa, plodina pocházející z horských svahů Latinské Ameriky. Kuchaře nadchne na první pohled svým barevným spektrem.

Setkat se můžete s quinoou bílou, červenou i černou, jejich kombinace na talíři umocní vizuální efekt jídel.

Quinoa

Foto: Profimedia.cz

Barevná odlišnost se neprojevuje na chuti. Tato plodina má neutrální chuť, proto se dobře kombinuje s výraznějšími pokrmy. I nutriční hodnota různých druhů je velmi podobná.

Tmavá zrníčka quinoy obsahují více antioxidantů a jsou po uvaření pevnější. Naopak bílá se snáze po uvaření rozpadá.

„Quinou můžete použít v pokrmech, kde byste jinak volili kuskus nebo rýži. Lze z ní vytvořit i rizoto, zavářku do polévek, použít ji do salátů a kaší. Abyste nezplakali nad výsledkem, je nutné před přípravou quinou spařit a důkladně propláchnout. Quinoa se totiž brání proti náletům ptáků a obsahuje látku velmi hořké chuti, které se zbavíte zmiňovaným propláchnutím,“ uzavírá Martin Fuchs.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků