Hlavní obsah
Škaredá středa je podle legendy dnem, kdy Jidáš zradil Ježíše Krista. Foto: Profimedia.cz

Ani Jidášova zrada by neměla být důvodem k mračení. Zvyky a tradice Škaredé středy

Škaredá středa, Sazometná středa či Svatá středa – den před Zeleným čtvrtkem má hned několik lidových pojmenování. Pro křesťany je prvním důležitým dnem tzv. Pašijového týdne (známého i jako Svatý či Tichý týden), který připomíná poslední chvíle Ježíše Krista. Škaredá středa je připomínkou Jidášovy zrady, přesto byste se ale v tento den neměli mračit.

Škaredá středa je podle legendy dnem, kdy Jidáš zradil Ježíše Krista. Foto: Profimedia.cz
Ani Jidášova zrada by neměla být důvodem k mračení. Zvyky a tradice Škaredé středy

Škaredá středa a její význam

Pašijový čili Svatý týden zahajuje Květná neděle a jeho hlavní období bývá označováno jako velikonoční triduum: to začíná na Zelený čtvrtek večer, pokračuje Velkým pátkem, Bílou sobotou a končí Velikonoční nedělí oslavou zmrtvýchvstání Páně.

Tento třídenní vrchol křesťanského liturgického roku symbolizuje Kristovo utrpení, ukřižování a vítězství nad smrtí.

Velký význam má ale v rámci Pašijového týdne už i Škaredá středa: je připomínkou dne, kdy Jidáš Iškariotský, jeden z dvanácti Kristových učedníků, zradil podle legendy Ježíše za 30 stříbrných. Svého skutku později litoval a ze zoufalství se oběsil.

Svatý týden můžeme rozdělit na dvě části: jeho první polovina, na rozdíl od té druhé, rozhodně nemá slavnostní ráz – alespoň co se lidových zvyklostí týče.

Už na Modré pondělí se začínalo uklízet, na Šedivé úterý se vymetaly pavučiny z koutů a Škaredá středa byla tradičně ve znamení vymetání sazí z komína. Proto se jí říká také Sazometná.

Dvě Škaredé středy: která je ta pravá?
Připouští se dvě možnosti: Škaredá středa je buď středa Popeleční, nebo jde o středu velikonoční, tedy středu před Zeleným čtvrtkem. V tomto druhém významu ale zmiňuje Škaredou středu až Slovník jazyka českého z roku 1937 (P. Váša, Fr. Trávníček).
Se středou před Zeleným čtvrtkem se tradičně pojí další lidové názvy. Pojmenování Sazometná středa se vyskytuje už před r. 1500 v názvu kázání Jakoubka ze Stříbra. Se sazemi a jejich barvou souvisí i druhý lidový název Černá středa.

Zvyky a tradice Škaredé středy

Velikonoční období je také pohanskou oslavou probouzejícího se jara, s liturgickými slavnostmi se tak pojila i řada lidových zvyků. A ty se nevyhnuly ani Škaredé středě.

  • Vymetání sazí mělo kromě praktického také symbolický význam, z domu se úklidem vyháněly zlé síly.
  • Podle pověry se na Škaredou středu lidé neměli mračit, aby další rok neměli zamračené a škaredé všechny středy.
  • Na Škaredou středu bylo zvykem připravit „škaredé jídlo“ – většinou šlo o bramborové či jiné placky a různé „trhance“, tedy pokrmy, které na talíři vypadaly neupraveně.

Tradičně se také připravovalo velikonoční pečivo známé jako jidáše. Dělalo se ve tvaru písmene J nebo uzlu, aby připomínalo Ježíšova zrádce (či jeho oběšení).

Ale pozor – jidáše se mají jíst až druhý den, tedy na Zelený čtvrtek. A pověra praví, že kdo se do pochoutky zakousne ještě před svítáním, bude celý rok zdráv.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků