Článek
Boží hod velikonoční a konec půstu
Velikonoční neděle je pravým opakem předchozích šesti postních nedělí: naši předkové se těšili na pořádnou hostinu, atmosféra se nesla ve znamení oslav a svátečního jídla. Někde byl o velikonoční neděli nepsaným pravidlem zákaz práce, sváteční oběd se proto připravoval už dopředu na Bílou sobotu.
Tradičně se jedla například sekanice, známá také jako hlavička nebo nádivka. Dělala se z různých druhů masa, vajec, pečiva (či krupice) a mladých kopřiv. Jako hlavička byl tento pokrm znám především v oblastech, kde se do něj přidávalo i maso z telecí hlavy. Kraj od kraje se ale receptura na toto jídlo liší.
Velikonoce 2024
Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem v roce. Termín Velikonoc každoročně vychází na přelom března a dubna, letošní Velikonoční pondělí připadlo na 1. dubna 2024. Mezi nejznámější tradice a zvyky Velikonoc patří pletení pomlázky nebo barvení vajíček a kraslic.
Velikonoční neděle: zvyky, tradice a význam symbolů
I velikonoční pochoutky skrývaly symboliku, a nejen křesťanskou. Ta pohanská souvisela s vítáním jara a nového života – na stole tak nechyběla vajíčka. do jídel se přidávaly mladé kopřivy či čerstvé bylinky. Katolíci a pravoslavní nosí dodnes velikonoční pokrmy do kostela k posvěcení.
Mezi nejstarší obřadní pečivo patřil mazanec, v předkřesťanských dobách v něm viděli staří Slované symbol slunce, křesťané v něm vidí Boží dar. Stejně jako u bochníku chleba jej proto nahoře jej před pečením vždy nařízli do tvaru kříže, aby jim připomínal smrt Ježíše Krista.
Recepty na velikonoční mazanec: kynutý, tvarohový a brioškový
Symbol kříže je ale mnohem starší než křesťanství: byl v různých kulturách i náboženstvích chápán jako propojení božského (vertikální rameno) a lidského (horizontální rameno) světa, stal se symbolem věčnosti.
Na velikonoční tabuli nesměl chybět velikonoční beránek, třeba přímo jako pečeně. Kde nebylo rozšířené pastevectví, tam se skopové maso běžně nejedlo a beránek se pekl v symbolické sladké podobě.
Recept na tvarohového velikonočního beránka
| Beránek jako symbol oběti |
|---|
| Symbolika beránka se vyskytovala již v předkřesťanské tradici, a to v celé středomořské civilizaci, kterou ovládali po tisíciletí pastevci. V hebrejské tradici symbolizovaly ovce Izraelitu jako člena „Božího stáda“, i židovský Bůh je označován za pastýře. |
| Křesťané v beránkovi vidí také souvislost s původně židovskou tradicí svátku pesach (pascha), kdy se zabíjel na památku vyvedení izraelského lidu Mojžíšem z egyptského otroctví. Podle legendy měli v předvečer takzvaného Exodu (Vyjití) židé poručeno pomazat dveře svých domů krví obětovaného beránka, aby Hospodinův anděl smrti poznal, kde bydlí Izraelci. Ty pak, narozdíl od prvorozených Egypťanů, ušetřil. |
| V biblickém vyprávění o obětování Izáka pak nahrazuje beránek poprvé tradiční lidskou oběť – Hospodin nařizuje Abrahámovi, aby místo prvorozeného syna obětoval berana. Křesťané proto vidí v symbolu beránka oběť Ježíše Krista, který také prolil svou krev za druhé. |
Velikonoční neděle je svátek křesťanský i světský
Velikonoční neděle je největším křesťanským svátkem v roce a slavit se začíná už noční bohoslužbou (vigilie) na Bílou sobotu. Slavnostní mše konaná v neděle Zmrtvýchvstání Páně se pak už nese v radostném duchu.
Podle tradice měli na ranní mši věřící přijít v něčem novém, aby projevili radost nad novým životem. Kromě svěcení jídla se například zpívaly velikonoční žalmy a lidé si dávali malé dárky – „aby je beránek nepokakal“.
Velikonoce: Zvyky, tradice i termín svátků a kdy jsou velikonoční prázdniny
Prostor se ovšem našel také na zábavu a světské radovánky. Pořádala se nejen ochotnická divadelní představení na motivy života Kristova, ale i tancovačky, kde se všichni radovali z konce půstu a přicházejícího jara.
Oslava křesťanských Velikonoc ale Božím hodem nekončí: tradičně trvá celých padesát dní a vrcholí svátkem Seslání Ducha svatého – letnicemi. Oslavou Velikonoc je pro křesťany ostatně i každá neděle v roce: právě v tento den se začali pravidelně scházet ke mši svaté, tedy k eucharistickému „lámání chleba“. Neděle proto bývá označována i jako „den Páně“ a pravidelně připomíná Kristovu oběť.
Pranostiky na Velikonoční neděli
- Kdo se v Neděli velikonoční první vrátí z kostela domů, tomu nejdříve dozraje obilí.
- Hezky-li na Boží hod velikonoční, s prací na poli zčerstva začni.
- Je-li na Velikonoční neděli jasno, bude laciné máslo.
- Na Boží hod velikonoční prší, sucho úrodu poruší.
- Prší-li o velikonočním Hodu, bude v létě nouze o vodu.
Staročeské Velikonoce: recept na jidáše, jarní polévku, trhanec a škvarkové placky
