Hlavní obsah

V tetování stále táhne vlastenecký duch

Právo, Stáňa Seďová

Popularita tetování mezi Čechy roste. Znamení, které se dříve týkalo jen trestanců nebo radikálně zaměřených lidí, je nyní ozdobou, jíž se pyšní téměř každý druhý Čech. Takový je odhad prvního českého tatéra Michala Beneše (55) a zakladatele nejstaršího tetovacího salonu UZI v Praze, který letos oslavil 28 let.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

Někteří jeho američtí kolegové v těchto dnech, kdy světem rezonuje boj za rovnoprávnost a proti policejní brutalitě zaměřené na černochy, nabízí opravy rasistických tetování zdarma.

Nic takového se na české tatérské scéně neděje. Rasismus podle něj už jednoduše není v módě. Taková tetování si Češi nechávali dělat naposled na začátku 90. let. Pokud někdo přijde s tím, že by chtěl rasistické tetování předělat, je právě z této doby.

Rasistické tetování vám zdarma předěláme, nabízí salon v USA

Koktejl

Vlastenecký duch

„Tetování s rasistickými motivy se dělalo na konci osmdesátých let a začátku devadesátých. Ale nešlo tolik o symboly jako spíš například o německé vojáky, ale i ruské či americké zbraně. Přiznám se, pár německých vojáků jsem skinheadům vytetoval. Ale ne hákové kříže, SS nebo portréty Adolfa Hitlera. Já sám jsem předělal snad jen jedinou svastiku,“ řekl Právu absolvent Vysoké školy uměleckoprůmyslové.

„Pro předělání vyhledávají lidé tatéry spíše kvůli takovým tetováním z vězení, pokud na to mají dnes peníze. Hlavním důvodem je ale spíš špatně odvedená práce než symbolika, která už dnes není v módě. Můžu říct, že dnes už se ve vězení tetuje celkem kvalitně,“ hodnotí dnešní práci amatérských tatérů ve výkonu trestu Beneš.

Stovka tetování navíc už se ztratí, říká chodící omalovánka

Muži

Preference zájemců o tetování se podle něj v čase velmi změnily.

„Dnešní mladá generace je jiná než ta před ní a ta, co jí předcházela. Při jakékoli takové světově sledované události, jako jsou například nynější protesty proti policejnímu zacházení s černochy, stojí spíše na straně rebelujících. Skinheadi se u nás už propadli do zapomnění. Stále ale táhne vlastenecký duch. Jen z úplně jiného úhlu,“ popisuje tatér.

Tetovaný je už každý druhý Čech

„Teď dělám hodně tetování v souvislosti s atentátem na Reinharda Heydricha, tetuji třeba Gabčíka a Kubiše, a také českého lva. To je takový solitér, který jednu dobu letěl hodně, nyní už je to méně, ale stále se dělá. Také tetuji budovy, třeba Hradčany nebo Karlův most.

Doba, kdy si nechal někdo vytetovat něco rasistického, ať už to bylo mířeno proti jakékoli komunitě, či národu, dávno skončila. A v takové síle, jako je to třeba ve Spojených státech, to tady v Česku nikdy ani nebylo,“ říká tatérská legenda.

Touha Čechů po tetování v posledních letech vyrostla do nevídaných výšin. Mnozí to však podle Beneše nevědomky přehánějí.

Slavné ženy a jejich tetování aneb Když si neváhají ozdobit záda, ruce i zadek

Styl

„Tetovaný je dnes opravdu každý druhý Čech. Statistiky si nevedeme, ale troufnu si to takto říct,“ sdělil redakci Michal Beneš.

„Nijak mi nevadí současné preference témat a symbolů. To, co mě trápí, jsou mladí lidé, kteří po nás chtějí tetování na čím dál viditelnější místa – na krk, hřbet ruky i obličej. To je nejhorší. Snažím se těm mladým klukům vysvětlit, že tohle je napořád a jednou je čekají státnice, svatba nebo půjdou žádat o hypotéku a takové viditelné tetování je odsuzuje na okraj společnosti,“ pokračoval tatér.

„Na obličeji bych mohl mít tetování já, jsem první, kdo měl v této zemi tetovací licenci, a nemám ho,“ dodal.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám