Hlavní obsah
Pokud se dítě naučí číst s porozuměním, ví, co čte, vyvolává to v něm zájem o čtení. Foto: Profimedia.cz

Sfumato - metoda splývavého čtení naučí číst i dyslektické děti

První třída je v životě malého člověka nesmírně důležitá. V podstatě rozhodne, zda se bude v budoucnu rád vzdělávat, nebo bude brát školu jako nutné zlo. Hlavní roli zde hrají učitelé, spolužáci, ale i metody učení. Mezi ty nejdůležitější pak patří výuka čtení a psaní.

Pokud se dítě naučí číst s porozuměním, ví, co čte, vyvolává to v něm zájem o čtení. Foto: Profimedia.cz
Sfumato - metoda splývavého čtení naučí číst i dyslektické děti

Při výuce klasickou slabikotvornou metodou jsou děti často přetěžovány – musí se naučit nová písmena poznat, pochopit, napsat a rovnou i přečíst. Ovšem každé dítě má jiné tempo a pomalejší žáci často nestíhají, jsou deprimováni a ztrácejí chuť k učení, četbě, komunikaci. To může být hlavní důvod, proč z dítěte, které se z počátku nemohlo dočkat prvního školního dne, vyroste dyslektik.

Čtení je předpokladem úspěchu

"Stále více se setkáváme s pojmem dyslexie (vývojová porucha čtení) a neporozuměním textu, kdy dítě čte, ale nedokáže parafrázovat obsah – neví, co čte a musí se k textu vracet. Přitom zvládnout dobře techniku čtení, naučit se číst s porozuměním a vypěstovat v malém žáčkovi zálibu ve čtení je předpokladem úspěchu dítěte v jeho dalším vzdělávání," vysvětluje autorka nové metody výuky čtení PaedDr. Mária Navrátilová.

"Jak se asi musí trápit celé roky s učením dítě, které má problémy studovaný text vůbec přečíst, nebo mu dokonce není schopno porozumět? Mnoho učitelek malých prvňáčků vám potvrdí, že navzdory úsilí naučit všechny děti číst a psát, mají ve třídě i takové žáky, kteří předepsané časové rozvrhnutí vyvozování písmen a čtení běžnou slabikotvornou technikou jednoduše nestíhají a nezvládají. A tak se u těchto dětí vytváří nechuť ke škole, pocit neúspěchu a selhání," dodává autorka.

Co to všechno udělá s dětskou dušičkou? Jaký má dosah tato negativní zkušenost hned na začátku samotného vzdělávání, kdy dítě s radostí nastoupí do školy? To pochopí jen ten, kdo sám zažil tuto situaci, kdo zažil selhání na vlastní kůži, anebo ten, kdo má nepříjemnou zkušenost s vlastními dětmi. Právě to jsou důvody, proč bychom počátečnímu čtení a metodám jeho výuky měli věnovat zvýšenou pozornost.

Živá abeceda

Foto: Sfumato.cz

Sfumato pomáhá porozumět textu

Pokud se dítě naučí číst s porozuměním, ví, co čte, vyvolává to v něm zájem o čtení, knihy, časopisy. Jelikož mu už čtení nedělá problémy, čte s radostí, protože to obohacuje jeho vnitřní svět, přináší mu to nové příběhy, informace a poznatky.

Metoda Sfumato® pracuje se zrakem, dechem, hlasem a sluchem a učí žáky číst nahlas (pozor, ne křičet). Každé písmeno, které dítě tvoří hlasem, má hlasitý projev se silným vnitřním nábojem. Při jeho čtení si dítě jakoby drží hlásku, což zní „zpěvně“ a jen co rozliší následující písmeno, vázaně ho přidá k předchozímu.

"Říkáme tomu dlouhá expozice a správná intonace. Postupně se děti učí čtení písmenkových spojení zkracovat. Technika Splývavého čtení vytváří časoprostor pro volbu tempa (rychlosti) čtení, protože to si určuje centrální nervový systém podle rychlosti zpracovávání všech zpětných vazeb, které při čtení nastávají," vysvětluje Navrátilová.

"Technika respektuje individuální tempo čtení každého žáka, přičemž konečný výsledek je stejný u všech dětí - říkáme mu efektivní čtení, tedy čtení s porozuměním," doplňuje odbornice. Její slova potvrzují i učitelky s dlouholetou pedagogickou praxí, které tuto metodu vyzkoušely.

"Zvláštností metodiky Sfumato ‑ splývavého čtení je, že se děti učí písmenka v jiném pořadí. Její jedinečnost spočívá v tom, že žák dokonale rozlišuje dlouhé a krátké samohlásky. Metodika se výrazně odlišuje od ostatních hlavně tím, že se žáci vyvozované písmeno učí číst izolovaně (jako tón, zvuk, či tlačeně), poznávají dokonale jeho tvar, ale ve spojení s jinými písmeny ho ještě nečtou. Žák má tak dostatek času na to, aby si každé písmeno dokonale osvojil, nezaměnil si ho s jiným a až při vyvození dalšího písmene, podle pořadí v metodice, ho začne používat i ve čtení," vysvětluje PaedDr. Ingrid Černá ze speciální ZŠ Žiar nad Hronom.

Zážitkový způsob učení

Neoddělitelnou součástí uplatňování metody Splývavého čtení je forma výuky. Plánovanými činnostmi, které podporují poznávání písmen zrakem, sluchem, hmatem i chutí (u písmene S – sendvič, salám, L – lentilky…), čichem (u písmene O – ovoce). Velmi důležitý je i citlivý přístup k žákům. Nic se nesmí uspěchat nebo vynechávat v metodických krocích. Součástí výuky jsou ale i hry a dramatizace, jejichž pomocí se děti učí pracovat s hlasem, intonovat a interpretovat text.

Zážitkovým způsobem učení tak učitelé odbourávají u dětí zábrany a počáteční strach z komunikace. Takovéto učení je blízké dítěti, protože v prvním ročníku si jen přivyká na školní prostředí a pomalu se začíná učit „jak se učit“.

Jak metoda funguje

Například se vyvozuje písmeno M – žák toto písmeno poznává a vyslovuje jako tón, ale čte zatím jen takové spojení, jejichž písmena si už osvojil LO-LU-LA (spojení s písmenem L). Písmeno M se začne ve čtení používat, až když žák vyvozuje následující písmeno E a v tu chvíli čte spojení s písmenem M, MO-MU-MA.

Prakticky to znamená, že pokud dítě nemá osvojené písmeno, tak ho ve čtení nepoužívá. To je předností této metodiky na rozdíl od tradiční metody, kde se žáci naráz učí vyvozované písmeno číst, psát a hned ho i používají ve čtení.

Žáci se nejprve učí písmena O, S, B, U, A, která se čtou izolovaně, jsou hlasově i tvarově odlišná natolik, že je děti nezamění s jinými a dokonale si je osvojí. Postupně se pokračuje k dalším z 15 písmen v přesném pořadí: L, M, E, I, P, N, T, K, V, D.

Vyvození každého písmene a hlásky se začíná důsledným hlasovým nácvikem se silou, délkou a zabarvením, při zapojení zraku a při kontrole sluchem. Písmeno žáci poznávají všemi smysly. Učitel využívá mezipředmětové vztahy, zařazuje prvek pohybový, literární, výtvarný a dramatický. Důležitá je i činnostní výchova (využití hmatu, rozvíjení motoriky rukou), která podporuje poznávání písmene a jeho částí a žáci ho mohou vnímat z každého úhlu – modelují ho, skládají, písmena obtahují, dopisují chybějící části, hrají si s terčem, kostkami, tabulkami, mariášovými kartami, čtou hromadně z tabule…

Dokonalé poznání písmene představuje realizovat také činnosti, které žáci prožívají hravou formou. Například při poznávaní písmene B – z bublifuku vyfukují bubliny, hrají si na bubeníky, běžce, baletky, bankéře s bankovkami, balí balík, nafukují balóny a podobně.

Ve druhém kroku metodiky se přechází na syntézu dvou hlásek a písmen SO-LO-MO, přičemž každé spojení vytváří u žáků představu slova (SO – jako sova, sokol, LA – jako lavice, ME – jako medvěd…).

Další krok představuje syntézu několika písmen a hlásek SOS-LOS-MOS, kdy se čtou smysluplná slova (les, los, nos, pes…) a také trojpísmenková spojení (LAS – jako lasička, MIS – jako mísa, NUL – jako nula, PUM – jako puma…).

Poté se přechází na třetí syntézu, tedy na čtení slov a čtyřpísmenkových spojení. V tomto čtvrtém kroku nejdříve žáci čtou slova bez dlouhých hlásek (LASO, SENO, LANO…), poté se přidají i slova s dlouhou hláskou (MÁLO, VOLÁ, PUKÁ, KÁVA…).

Poslední, pátý metodický krok, je čtení ze slabikáře, kdy žáci čtou jednoduché věty. Důraz se klade na intonaci slova i věty. Postupně se přechází na interpretaci textu s dramatickým prvkem. V tomto stádiu výuky čte žák texty s intonačními obměnami, rozlišuje krátké a dlouhé samohlásky, čte s pochopením, uvědomuje si obsah přečteného.

Žáci čtou ze slabikáře hromadně, postupně se přechází na kombinaci hromadného a individuálního čtení a v poslední fázi se učitel zaměřuje na dramatizaci a přednes čteného textu. Individuální přístup k dítěti je přirozenou a nevyhnutelnou součástí všech kroků. Jejich důsledným dodržováním se žáci naučí vázaně a splývavě číst.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků