Hlavní obsah
Turecká houfnice nedaleko turecko-syrské hranice. Foto: Murad Sezer, Reuters

Turecko se při vojenské operaci na severu Sýrie dopustilo válečných zločinů, nemělo by proto být členem Evropské unie, řekl ve čtvrtek prezident Miloš Zeman v televizi Barrandov. Země se podle něj pod prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem sbližuje s radikálním, vraždícím islamismem. Turecko zahájilo ofenzivu namířenou proti Kurdům v příhraničí Sýrie minulý týden ve středu. EU reagovala omezením vývozu zbraní do Turecka, Spojené státy zavedly sankce.

Turecká houfnice nedaleko turecko-syrské hranice. Foto: Murad Sezer, Reuters
Zeman: Turecko se v Sýrii dopustilo válečných zločinů

„Turecko se podle mého názoru dopustilo válečných zločinů a v každém případě si myslím, že by minimálně nemělo být členem Evropské unie,” řekl Zeman. Poukázal na vraždy kurdských bojovníků a kurdské političky Hevrin Chalafové, které údajně podle videí zveřejněných na sociálních sítích o víkendu spáchala Turecku blízká syrská islamistická ozbrojená skupina Ahrár aš-Šarkíja.

To, že Turecko by mohlo mít podíl na válečných zločinech na syrských Kurdech, v úterý uvedl mluvčí úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva Rupert Colville. Upozornil při tom také na vraždu Chalafové.

Zeman uvedl, že zásadně nesouhlasí s Erdoganovými slovy, že Kurdové jsou teroristé. Kurdské jednotky známé jako pešmergové byly podle českého prezidenta nejúčinnější silou v boji proti Islámskému státu, a Turecko naopak de facto financovalo Islámský stát tím, že odebíralo jeho ropu. „Naopak bych si položil otázku, zda teroristy nejsou ti, kdo na Kurdy útočí a dopouštějí se při tom bestiálních vražd,” řekl Zeman. Proturecké milice bojující na straně Turků jsou podle něj odnoží Islámského státu, která v Sýrii ještě zůstala.

Erdogan odklonil Turecko od historie zakladatele turecké republiky Mustafy Kemala Atatürka, který prosazoval sekulární charakter státu střežený armádou, řekl Zeman. „Díky tomu, že se takto odklonil, tak dochází k islamizaci Turecka... ke sbližování se Turecka s islamismem, radikálním, vraždícím islamismem, který jsme teď právě viděli v severovýchodní Sýrii,” dodal.

Turecko zahájilo ofenzivu na severovýchodě Sýrie poté, co americký prezident Donald Trump nařídil z oblasti stáhnout americké vojáky. Podle českého prezidenta byli Kurdové zrazeni Amerikou i Evropou. „Právě my jako národ, který v roce (19)38 byl podobně zrazen, bychom měli mít vůči Kurdům alespoň elementární solidaritu a pomáhat jim v rámci našich možností,” podotkl Zeman.

Mezitím americký viceprezident Mike Pence ve čtvrtek po jednání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem v Ankaře oznámil, že USA a Turecko dosáhly dohody o příměří na severu Sýrie. Turci následně kontrovali, že o žádné příměří nejde. Podle dohody kurdské jednotky musí opustit zónu u hranic s Tureckem, což Erdogan chtěl.

Pence hovořil o dočasném příměří. Pokud se kurdské jednotky stáhnou, nastane trvalé příměří, uvedl viceprezident, přičemž stažení kurdských jednotek by měly zajistit samy Spojené státy. Kurdské jednotky se podle dohody mají do 120 hodin stáhnout z oblasti 20 mil (32 km) od syrsko-turecké hranice. Výsledkem dohody podle Pence také je, že Turecko nezaútočí na město Kobani.

Tureckou invazi odsoudila i česká Poslanecká sněmovna. V úterý večer přijala usnesení, podle něhož má premiér Andrej Babiš prosazovat v Evropské unii ekonomicko-politická opatření proti Turecku. Pro hlasovalo všech 147 přítomných zákonodárců.

„Poslanecká sněmovna odsuzuje invazi Turecka na území Sýrie jako porušení mezinárodního práva," uvádí se v usnesení.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků