Článek
Sputnik V byl první registrovanou vakcínou proti viru SARS-CoV-2 světa a poptávka byla obrovská. Země z celého světa si objednaly miliony dávek. Vakcína má srovnatelnou účinnost s dalšími, které se používají napříkad v ČR - tedy přes 90 procent. V Evropě ale zatím nebyla regulačním orgánem schválena.
Ruský přímý investiční fond (RDIF), který má vývoz očkování na starosti, z kraje letošního roku ujišťoval, že je Moskva schopna „do konce roku dodat vakcínu pro 700 milionů lidí v zahraničí“. Na konci července si ale země, jež si Sputnik objednaly a mnohdy už i zaplatily, svorně stěžují, že dostaly jen zlomek nasmlouvaných vakcín.
Sputniky jste nedodali, vraťte nám peníze, vystartovala Guatemala po Rusku
Podvedený se může cítit například Írán. Ten si podle informací BBC u Rusů objednal 60 milionů dávek Sputniku, dosud jich ale dostal jen něco okolo 2 milionů. Podobně je na tom Guatemala, která zaplatila 79 milionů dolarů za 8 milionů dávek, přičemž dosud jich podle tamních médií dorazilo jen 150 tisíc. Bolívie dostala 745 tisíc dávek ze slíbených 5,2 milionu, uvedla BBC.
Vázne i s velkou pompou oznámený a oběma zeměmi oslavovaný obchod s Mexikem. To v lednu s Ruskem uzavřelo dohodu o dodání 24 milionů dávek vakcíny a zatím obdrželo 4,1 milionu. Argentina stále čekající na 5,5 milionu prvních a více než 13 milionů druhých dávek už dokonce vyhrožuje, že od smlouvy odstoupí. Obdobná zpoždění mají i dodávky ruské očkovací látky do Afriky. Jmenovitě Angoly a Ghany.
Rusové poprvé přiznali problémy s balením vakcín Sputnik V
Zpoždění dodávek ruské vakcíny do zahraničí způsobila kromě zpoždění výroby i zvýšená domácí poptávka poté, co úřady v některých částech Ruska nařídily pracovníkům přicházejícím do kontaktu s veřejností povinné očkování. Řešením současné situace by mohla být předjednaná licencovaná výroba v zahraničí, konkrétně v Íránu, Indii a Srbsku.
Dlužno navíc podotknout, že prodlevy v nasmlouvaných dodávkách měly na jaře i další farmaceutické společnosti.