USA plánují prodat Tchaj-wanu zbraně za sedm miliard dolarů, varují před silou Číny

Dodávka by měla být druhá největší v historii po loňské dohodě o prodeji zbraní za osm miliard dolarů. Podle expertky na Čínu ze Střediska pro strategické a mezinárodní studie Bonnie Glaserové by se mělo jednat o dodávky námořních min, protilodních střel s plochou dráhou letu pro obranu pobřeží i dronů.

„Tyto dodávky podpoří celkový koncept obrany Tchaj-wanu, který se soustředí na použití asymetrických konvenčních sil optimalizovaných pro odpor před invazí Čínské lidové armády,“ uvedla Glaserová.

Washington dlouhodobě naléhá na Tchaj-wan, aby si pořizoval levnější a mobilnější zbraně, které by mu mohly umožnit vést partyzánskou válku i v případě, že by Čína zničila tchajwanské námořnictvo a letectvo, oslepila elektroniku a vylodila se na ostrově.

Tchaj-wan ale požadoval jiné typy zbraní, zejména stíhací letouny F-16, s nimiž může reagovat na čínská námořní a letecká cvičení u Tchaj-wanu. V případě konfliktu je ohrožen čínskou přesilou.

Ve středu dvě čínská protiponorková letadla kroužila mezi Tchaj-wanem a atolem Pratas v Jihočínském moři, který připadá Tchaj-wanu. Je to klíčová oblast pro ochranu vzdušného prostoru Tchaj-wanu. Ve stejné oblasti už minulý týden podnikalo čínské námořnictvo a letectvo dvoudenní manévry, což Tchaj-pej označil za provokaci.

Před dvěma týdny varoval Pentagon ve výroční zprávě, že čínská armáda předstihla USA v počtu válečných lodí a pozemních raket a protivzdušných systémů. Čínské námořnictvo má ve službě 350 lodí, zatímco americké jen 293. Na konci roku jich bude na čínské straně již 360 a většinou moderních víceúčelových. Náskok mají USA u letadlových lodí, kterých mají deset, zatímco Čína jen dvě menší, jenomže americké lodě se nemohou přiblížit k čínskému pobřeží plnému protilodních střel.

„Čína v určitých oblastech již předstihla Spojené státy. Za poslední dvě desetiletí soustředila zdroje, technologie a politickou vůli k posílení a modernizaci armády ve všech ohledech,“ tvrdí zpráva Pentagonu. Pentagon také ve zprávě přiznal, že se mýlil, když před dvaceti lety možnou hrozbu ze strany Číny odmítal. Obrat přišel už před deseti lety za prezidenta Baracka Obamy.

Podle zástupce náměstka amerického ministra obrany pro Čínu Chada Sbragii Peking „stále více věří v dosažení cíle mít do roku 2049 armádu na světové úrovni“. Už nyní ohrožuje řetězec nejbližších ostrovů, tedy Malajsie, Filipín a Tchaj-wanu. Čína si klade nepodložené nároky na 90 procent rozlohy Jihočínského moře.

„Upřímně, Amerika spala, zatímco Čína rostla,“ prohlásil poté podle vládního webu state.gov ministr zahraničních věcí Mike Pompeo. Ten zároveň v době eskalace napětí mezi Čínou a Indií v oblasti Kašmíru a Ladaku zdůrazňoval, že spojená síla Západu a jeho spojenců je větší než síla Číny. „Zásadní je to, že v této bitvě máme přátele a spojence,“ řekl stanici Fox News. Zmiňoval přitom kromě USA i Austrálii a Indii.

V úterý dodal, že mnozí spojenci začínají zvažovat svou závislost na Číně. Zároveň uvedl, že se názor na Čínu v americké populaci mění. Odmítl také, že by USA byly na ústupu, takže je nevyhnutelný konflikt mezi USA a ČLR.