Čína vypálila rakety proti letadlovým lodím jako varování pro USA

List South China Morning Post uvedl s odvoláním na zdroj z čínské armády, že jedna z raket byla ničitelem letadlových lodí a že šlo o jasné varování pro Spojené státy: „Toto je čínská odpověď na možná rizika, která přinášejí rostoucí počty amerických vojenských letadel a válečných lodí vnikajících do Jihočínského moře.“

Podle webu Popular Mechanics vypálila ve středu Čína ze dvou stanovišť dvě protilodní balistické rakety. Jednou byla DF-26B s doletem až 4000 km, která byla zařazena do výzbroje před čtyřmi lety a může jako první raketa s konvenční hlavicí zasáhnout i americkou základnu Guam.

Druhou byla starší DF-21D o doletu 1800 km. Obě mají hlavice pohybující se hypersonickou rychlostí, tedy nejméně pětkrát rychleji, než se šíří zvuk, a proto je proti nim těžká obrana.

Před jejich odpálením čínská vláda vydala varování NOTAM pro komerční lety, aby se vyhnuly oblasti dopadu mezi ostrovní provincií Chaj-nan a Paracelskými ostrovy. Podle zdroje agentury Reuters z americké armády vypálila Čína dokonce čtyři rakety.

Trasa letu a místo dopadu čínských raket

Čína rakety vypálila den poté, co proletěl americký špionážní letoun U-2 nad oblastí, kde se konají manévry čínského námořnictva. Pohyboval se nad zónou ostrých střeleb.

„Vážně se vměšoval do běžných aktivit při cvičení,“ uvedl mluvčí čínského ministerstva obrany Wu Čchian, je to vážné porušení mezinárodních norem a zásad bezpečného chování mezi USA a Čínou na moři a ve vzduchu. Snadno to může vést k mylnému závěru, nebo by to dokonce mohlo způsobit nehody na moři a vzduchu. Let byl jasnou provokací.“

Podle sdělení zdrojů blízkých čínské armádě letěl stroj U-2 ze základny v Jižní Koreji přes Pochajskou zátoku, kde se koná cvičení za účasti čínské letadlové lodi. Spojené státy naopak uvedly, že se let U-2 konal v rámci uznávaných mezinárodních zákonů a že americké vzdušné síly v Pacifiku budou pokračovat v letech, kdekoli to mezinárodní normy umožní.

Spojené státy považují Jihočínské moře za oblast, kde je možná volná plavba a volné přelety, jenomže Čína si začala po druhé světové válce klást nároky na 90 procent rozlohy Jihočínského moře. Čankajškovy požadavky převzali i komunisté.

Na části území si však vznášejí nároky i další země v oblasti, jako jsou Vietnam, Malajsie, Filipíny a Brunej. Čínské požadavky nejsou mezinárodně uznávané a požadavek vůči Filipínám odmítl soud v Haagu jako nepodložený. Peking ovšem jeho rozhodnutí neakceptoval.

Americké ministerstvo obchodu zařadilo na černou listinu 24 čínské společnosti za to, že se podílejí na militarizaci Jihočínského moře, kde Čína buduje ve sporných oblastech své základny, část na umělých ostrovech. Ve čtvrtek to uvedl list The Guardian.

Americké ministerstvo zahraničí současně pohrozilo, že by mohlo odepřít víza lidem, kteří jsou odpovědní, nebo přispívají k těmto aktivitám.