Článek
„Skutečně se obávám, že až se za dva roky budeme ohlížet, budeme litovat tohoto rozhodnutí,“ řekl Petraeus. Výhrady mají i další velitelé, kteří byli během téměř dvaceti let zapojeni do války v Afghánistánu, podle některých však lze hrozby ze strany teroristických organizací i radikálního hnutí Tálibán zvládnout.
Petraeus se však obává, že stažení povede Tálibán k ofenzivě a zvětší se beztak velký rozsah oblastí, které nekontroluje ústřední vláda. Toho podle něj mohou využít i teroristické organizace. „Nevím, jak se můžete stahovat a současně si udržovat schopnosti, které by tam člověk chtěl mít.“
Bývalý bezpečnostní poradce Tom Donilon, který je pro stažení, protože USA čelí nové globální situaci, kdy se mění priority, říká: „Tálibán nepředstavuje mezinárodní hrozbu pro Spojené státy.“ S tím souhlasí i Petraeus, který ale hned dodal: „Nejsou to mezinárodní teroristé, ale jsou schopni umožnit mezinárodním extremistům, aby si opět vybudovali v zemi základny. Už to udělali. Viděli jsme to opakovaně a zřejmě právě teď je počet provincií kontrolovaných Tálibánem, kde je přítomna Al-Káida, dvouciferný. Toho se opravdu obávám.“
USA začnou stahovat vojáky z Afghánistánu 1. května, potvrdil Biden
„Upřímně, ztratíme platformu, kterou poskytoval Afghánistán pro místní protiteroristickou kampaň,“ dodal k plánovanému stažení.
Generál David Petraeus v Islámábádu
Petraeus navrhl i možné řešení spočívající v omezení amerického kontingentu: „Jen se zamýšlím, jestli bychom se neměli snažit to zvládnout skromným, udržitelným a trvalým závazkem, který by mohl zajistit, že by Al-Káida a Islámský stát nemohly získat zpět bezpečná útočiště, ze kterých se bezpochyby pokusí v průběhu času přijít na to, jak podnikat operace proti nám i našim spojencům a partnerům.“
Rizika se zvažovala
Admirál ve výslužbě William McRaven, který měl na starosti operaci, při které byl dopaden Usáma bin Ládin, přiznal, že tu rizika jsou: „Ze všech rozhovorů s lidmi z vnitřních kruhů plyne, že zvažovali všechny tyto problémy. Všechny citlivé body byly představeny prezidentovi. On chápe riziko, které podstoupil.“
Británie stáhne z Afghánistánu své vojáky
McRaven dodal, že pokud bude mít americká armáda stále za úkol potlačovat terorismus v Afghánistánu, tak doufá, že si Spojené státy udrží potřebné schopnosti v zemi i v oblasti, a uvedl, že se prezident ptal, jestli bude potřeba mít v zemi nějaké vojáky. Bidenovi se dostalo odpovědi, že ano: „Bude potřebovat zanechat alespoň malou stopu na letecké základně Bagrám. A budeme potřebovat malou stopu v hlavním městě. Budeme potřebovat zpravodajské zdroje.“ Je však optimista: „Myslím, že administrativa přijde na to, jak zvládat hrozbu.“
Pro stažení je i bývalý šéf tajných služeb z Obamovy éry James Clapper: „Mám velkou důvěru v rostoucí schopnosti, které máme a které jsme neměli před deseti nebo dvaceti lety.“
Veřejnost a vleklá válka
Petraeus se domnívá, že Biden nadhodnocuje touhu veřejnosti po stažení, protože veřejnost se zajímá hlavně o oběti bojů a tam žádné nebyly už více než rok. „Je to nevynucená chyba,” uvedl Petraeus (jde o termín z tenisu, který označuje chybu hráče, jež nebyla způsobena většími schopnostmi či uměním soupeře, ale naopak špatným odhadem hráče - pozn. red.). Ostatní ale s tímto názorem nesouhlasí. „Nekonečná válka bez jasných cílů není pro USA zdravá,“ řekl Donilon.
Česko je připraveno stáhnout vojáky z Afghánistánu
Bývalá demokratická členka sněmovní komise pro zpravodajské služby Jane Harmanová uvedla, že země nenávidí nekonečnou válku, a varovala: „Jestli neodejdeme teď, neodejdeme nikdy.“
„Myslím si, že Joe Biden měl pocit, že dvacet let války stačí,“ dodal bývalý ředitel CIA John Brennan.
Hrozba vlny uprchlíků a tragického osudu žen
Petraeus však varoval ještě před jedním rizikem, kterým je proud uprchlíků: „Uvidíme exodus ze země u všech, kteří mají možnost odejít.” A k těm, kdo ji nemají, dodal: „Určitě bych nechtěl být součástí padesáti procent Afghánců ženského pohlaví.”
Stažení Američanů, se kterými odejdou i vojáci z dalších členských zemí NATO, se bojí mnohé Afghánky, uvedl deník The Guardian. „Američané odcházejí. Jsou před námi těžké dny s Tálibánem,“ uvedla studentka z univerzity v Herátu Basira Hajdaríová: „Bojím se, že mě nenechají jít ven z domu, nenechají mě samotnou, jako teď. Mám jen jediné přání – dokončit studia a mít samozřejmě práci, ale nemyslím si, že po příchodu Tálibánu toho dosáhnu.”
Zatím samozřejmě není jasné, zda Tálibán ovládne moc v zemi a jestli pak nastolí tak tvrdé islámské právo jako dříve. Možná nechá ženy studovat a pracovat. „Jestli mají problém s koedukací, jsem připravena studovat v čistě dívčí třídě,“ dodala Hajdaríová. Ale další studentka, Salma Egraríová, je skeptičtější. „Chci, aby svět věděl, že jej Tálibán ošálil, že se nezměnil. Používají technologie a jsou na Twitteru, ale mají stejné myšlení jako před dvaceti lety. Přijdu o vzdělání, a za to mohou Američané, ne Tálibán. Ten to má v povaze.”
V Afghánistánu zavraždili mladé dabérky z televize
Obavy má i aktivistka Basira Safa Theriová, která po americkém vpádu do země založila dívčí školu a bedlivě sleduje jednání mezi vládou a Tálibánem: „Jedná se každý den, ale naneštěstí nic nepadlo o dívkách, o vzdělání, mluví se jen o moci. Studentky přicházejí do mé kanceláře a ptají se: ,Přijde Tálibán? Budeme moci chodit do školy? Chceme využít každé zbylé vteřiny.´“