Hlavní obsah
Proces v Kábulu s pachateli hromadného znásilnění Foto: Profimedia.cz

Afghánské soudkyně na útěku. Bojí se pomsty propuštěných mužů

Soudkyně v Afghánistánu se bojí nejen Tálibánu, který se dostal k moci a nařídil jim nevracet se do práce, ale také pomsty mužů, které poslaly do vězení a kteří jsou nyní na svobodě. Několika z 250 soudkyň se již podařilo dostat se ze země, ale mnohé se skrývají, jako Nabila a Bibi, s nimiž hovořila stanice CNN.

Proces v Kábulu s pachateli hromadného znásilnění Foto: Profimedia.cz
Afghánské soudkyně na útěku. Bojí se pomsty propuštěných mužů

Soudkyním řekl Tálibán, aby se nevracely do práce, protože si hnutí nepřeje, aby ženy zastávaly tak vysoké pozice. Vyměněni však byli všichni soudci pracující pro předchozí vládu bez ohledu na pohlaví, uvedli dva soudci pro CNN. Nabila se však nebojí jen odvety ze strany tálibů, ale také mužů, které odsoudila k vězení. Když se Tálibán dostal k moci, otevřel brány mnoha věznic. Na svobodu se tak dostali nejen věznění členové hnutí, ale i tisíce kriminálníků.

Nejvíc se bojím o své děti, nemohou přece vidět, jak jejich matku zavraždí.
Skrývající se afghánská soudkyně

„Nyní se necítíme bezpečně, o můj život, o životy členů mé rodiny usilují kriminálníci (které jsem odsoudila),“ řekla soudkyně. „Den nebo dva poté, co se Tálibán dostal do Kábulu, mi někdo volal na soukromé číslo a vyhrožoval mi pomstou, vyhrožoval mi vraždou.“ Telefonní číslo proto zrušila a se dvěma dcerami se každých pár dní stěhuje, aby ji nestopovali.

Po soudkyni už šel Tálibán

Několika desítkám soudkyň se podařilo dostat se ze země. Je mezi nimi i žena, která skončila v Nizozemsku, a svěřila se agentuře Reuters, čemu čelila: „Přišli čtyři nebo pět členů Tálibánu a vyptávali se sousedů v mém domě, kde ta soudkyně bydlí. To byli lidé, které jsem poslala do vězení. Když jsem se dozvěděla, že po mně jde Tálibán, přestěhovala jsem se.“

„Mají pocit, že je jejich právem mě najít, zbít mě, zabít mě. Nemají se čeho bát.
Skrývající se afghánská soudkyně

Podle ní je situace soudkyň, které zůstaly v Afghánistánu, zoufalá. ”Posílají mi vzkazy plné strachu a naprosté hrůzy. Píšou mi (soudkyně), že když je nezachrání, tak budou jejich životy v přímém ohrožení,” řekla Reuters žena, které se podařilo z Afghánistánu uprchnout s pomocí obhájců lidských práv a Mezinárodní asociace žen v soudnictví (IAWJ). Propuštění vězni podle ní ”telefonují soudkyním, prokurátorkám a policistkám a vyhrožují jim smrtí, říkají jim, že po nich půjdou”.

Strach z odvety

Bibi, která uvázla v zemi, se skrývá od chvíle, kdy Tálibán vstoupil do Kábulu: „Nejvíc se bojím o své děti, nemohou přece vidět, jak jejich matku zavraždí. Nespíme dobře, nejíme dobře. Přestali jsme žít jako normální lidé. Prostě jenom čekáme.“ Tálibán přišel tak rychle, že se nestihla vrátit do kanceláře, kde měla všechny spisy, ale také osobní údaje včetně adresy, telefonu a fotografie. Bojí se Tálibánu i bývalých vězňů: „Mají pocit, že je jejich právem mě najít, zbít mě, zabít mě. Nemají se čeho bát.“

Většina afghánských soudkyň zůstala ve své vlasti, uvedla Vanessa Ruizová z Mezinárodní asociace žen v soudnictví (IAWJ), a mají strach kvůli svému pohlaví, protože Tálibán nadřazuje muže ženám. Navíc často soudily případy nejbrutálnějšího násilí na ženách včetně vražd, znásilnění a domácího násilí. O pachatelích Ruizová řekla: „Mohli by mít vztek na kteréhokoli soudce, který je odsoudil, ale vztek má úplně jinou úroveň, když měla úřední pravomoci žena a soudila muže.“

Ženy v justici bývaly terčem násilí už před nástupem Tálibánu. Letos v lednu neznámí útočníci zastřelili dvě soudkyně nejvyššího soudu. Tehdy Tálibán tvrdil, že nemá s vraždami nic společného, ale od té doby přibývalo výhrůžek ženám a útokům na ně. Terčem byly kromě soudkyň zejména novinářky.

Pomoc vázne

„Ta zodpovědnost, která na nás leží, je v tuhle chvíli skoro nesnesitelná, protože jsme jedni z mála, kdo za tuhle skupinu bojuje,” říká americká soudkyně Patricia Whalenová z IAWJ, která se snaží afghánským kolegyním pomoci: „Zuřím kvůli tomu. V takové situaci by nikdo z nás být neměl.” IAWJ se pokouší pomoci Nabile i Bibi a jejich rodinám, aby se dostaly ze země, ale jde to pomalu, protože mají omezené zdroje a nemají páky na Tálibán.

Mnozí zástupci organizací na ochranu lidských práv a aktivisté tvrdí, že západní země při evakuacích neměly záchranu žen z justice jako prioritu. ”Vlády měly nulový zájem na tom evakuovat lidi, kteří nebyli jejich občany,” tvrdí Sarah Kayová z mezinárodní asociace právniček Atlas.

„Je potřeba, aby vlády byly lepší, aktivnější a šlechetnější, co se týká přijímání lidí, kteří jsou právě teď v Afghánistánu v nebezpečí,“ uvedla Ruizová: „V nouzi musíš překročit červenou linii a my jsme v nouzi.“

Britský ministr spravedlnosti Robert Buckland minulý týden uvedl, že Londýnu se podařilo evakuovat devět afghánských soudkyň: „Tyto soudkyně prosazovaly vládu práva a celkem oprávněně se nyní obávají, jaké důsledky to pro ně bude mít s nástupem Tálibánu.”

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků