Zakončení mise doprovázela slavnostní ceremonie, která však byla do poslední chvíle utajená s ohledem na bezpečnostní rizika spojená s rostoucím násilím v zemi.

Válku v Afghánistánu zahájily USA v čele s prezidentem Georgem Bushem mladším v reakci na teroristické útoky sítě Al-Káida z 11. září 2001. Afghánské vládnoucí islamistické radikální hnutí Tálibán navíc odmítlo Američanům vydat vůdce Al-Káidy Usámu bin Ládina, který útoky zosnoval. První nálet na afghánskou metropoli Kábul uskutečnily USAVelkou Británií 7. října 2001. Bombardování podpořila Rada bezpečnosti OSN následující den.

Vojáci z mezinárodní bezpečnostní mise ISAF na ceremoniálu v Kábulu při příležitosti oficiálního ukončení vojenské operace USA v Afghánistánu.

Vojáci z mezinárodní bezpečnostní mise ISAF na ceremoniálu v Kábulu při příležitosti oficiálního ukončení vojenské operace USA v Afghánistánu.

FOTO: Massoud Hossaini, ČTK/AP

Cílem operace Trvalá svoboda bylo svrhnout Tálibán, nastolit demokraticky zvolenou vládu a především zničit teroristickou síť Al-Káida a jejího šéfa bin Ládina. Stejnojmennou protiteroristickou operaci vedli Američani též v dalších zemích. Na základě rezoluce OSN z 20. prosince 2001 byly do Afghánistánu vyslány Mezinárodní síly pro podporu bezpečnosti (ISAF), která od roku 2003 spadá pod velení Severoatlantické aliance.

V červnu 2011, kdy přítomnost amerických vojáků v Afghánistánu dosahovala početního vrcholu, bylo v zemi rozmístěno přibližně 101 000 příslušníků ozbrojených sil USA. Počátkem letošního roku měli Američané v Afghánistánu přibližně 38 000 mužů, z nichž 27 000 sloužilo v rámci mise ISAF.

Vojáci zůstávají jako instruktoři

V září letošního roku podepsal Afghánistán se Spojenými státy a NATO dlouho odkládané dohody, které umožňují menšímu počtu zahraničních vojáků zůstat v Afghánistánu i po konci letošního roku. V zemi bude od počátku roku 2015 zahájena nebojová operace Resolute Support (Rozhodná podpora), jejíž příslušníci by se měli podílet na výcviku a pomoci afghánským silám.

Američtí vojáci se po 13 letech oficiálně stahují z Afghánistánu.

Američtí vojáci se po 13 letech oficiálně stahují z Afghánistánu.

FOTO: Lucas Jackson, Reuters

Původním záměrem Američanů bylo snížit počet vojáků v Afghánistánu na 9800 mužů do konce letošního roku. Podle posledních informací by však USA měli ponechat v prvních několika měsících příštího roku v zemi 10 800 vojáků a pak stahování svých sil obnoví tak, aby do konce příštího roku zůstalo v Afghánistánu 5500 Američanů.

Dočasné početní posílení amerických sil zdůvodnil dosluhující americký ministr obrany Chuck Hagel nezbytností pokrýt období do naplnění stavu výcvikové a asistenční mise NATO Rozhodná podpora s plánovanými 12 500 příslušníky, jehož se nepodaří dosáhnout do ledna 2015.

Američtí vojáci se po 13 letech oficiálně stahují z Afghánistánu

Američtí vojáci se po 13 letech oficiálně stahují z Afghánistánu

FOTO: Lucas Jackson, Reuters

Podle statistik serveru icasualties.org přišli Američané v Afghánistánu celkem o 2356 mužů, kteří sloužili v rámci operace Trvalá svoboda. Nejhorší byla situace v letech 2010 a 2011, kdy zemřelo 499, respektive 418 amerických vojáků. Letos v zemi zahynulo 55 amerických vojáků.

Čeští vojáci budou v zemi působit i v následujících dvou letech. Počítá se s až 310 lidmi pro jednu z operací NATO a se zhruba 20 lidmi na ochranu českého zastupitelství v Kábulu. Dalších až 20 vojáků by mohlo pomáhat afghánským silám v boji proti drogám. [celá zpráva]