Článek
Svého času byl nejhledanějším zločincem na světě i hrdinou pro nemálo lidí v arabském světě. Na seznamu osob hledaných CIA se ocitl už v souvislosti s bombovými útoky na americké ambasády v Africe v roce 1998 a později kvůli útoku na americký torpédoborec USS Cole v Jemenu. Lov na bohatého Saúda ale USA vyhlásily až po útocích na New York a z 11. září 2001. Američané jej zabili v roce 2011.
Bin Ládin se narodil jako 17. z 55 dětí v miliardářské rodině v saúdskoarabském Rijádu. Jeho otec byl významným stavitelem s úzkými vazbami na královskou rodinu. V rozhovoru pro televizní stanici al-Džazíra udal bin Ládin jako datum svého narození 10. březen 1957.
Bin Ládin byl vychován devótním sunnitou. Vyrůstal v Hidžázu a do školy chodil v Džiddě. Zde vystudoval management a ekonomiku. S bratry pak podnikal, přičemž zastupoval i některé západní společnosti.
V 70. letech se bin Ládin, který měl také neformální vzdělání v islámské jurisdikci, ovšem náboženství v semináři nikdy formálně nestudoval, poprvé setkal s radikálním učením Muslimského bratrstva. Během sovětské invaze do Afghánistánu v 80. letech bin Ládin sponzoroval ozbrojený odpor muslimských mudžáhidů. Tehdy žil střídavě v Afghánistánu a Pákistánu, kde koncem osmdesátých let založil vlastní organizaci, později známou jako al-Káida (Základna).
Zásadním se pro něj stalo setkání s egyptským medikem Ajmánem Zaváhrím, jenž z domovské země uprchl před perzekucí. Zaváhrí se stal bin Ládinovým mentorem a bin Ládin zakládal výcvikové tábory a sponzoroval řadu pumových útoků na západní a "zkorumpované muslimské" cíle.
Svatá válka a klatba proti USA
Poté, co mu Saúdská Arábie v roce 1991 zakázala pobyt na svém území a o tři roky na to ho zbavila občanství, bin Ládin získal azyl postupně v Jemenu, Súdánu, Pákistánu a Afghánistánu. Mezitím ho Egypt, Alžírsko a Jemen obvinily z terorismu a rodina ho vydědila. Z Afghánistánu bin Ládin vyhlásil svatou válku USA, Západu a jejich „sionisticko-křižácké alianci“. Pro boj zorganizoval několik arabských a muslimských skupin z různých zemí včetně Bangladéše. V únoru 1998 vyhlásil fatvu proti Američanům. Byl na něj vydán mezinárodní zatykač a FBI ho zařadila mezi deset nejhledanějších osob.
Nařízení zabíjet Američany a jejich spojence - civilisty i vojáky - je individuální povinnost každého muslima v kterékoli zemi, kde je možné to provést, za účelem osvobození mešity Al-Aksá (v Jeruzalémě) a Svaté mešity (v Mekce) ze svých sevření a za účelem vyhnání jejich armád ze zemí islámu, budou poraženy a neschopny ohrozit žádného muslima.
V září 2001 se bin Ládinovi podařil největší úder. Sponzoroval únos letadel na amerických vnitrostátních linkách skupinou 19 Arabů. Únoscům se podařilo dvěma letadly zasáhnout a zničit mrakodrapy Světového obchodního centra (WTC) v New Yorku. Jedno letadlo zasáhlo budovu Pentagonu a další havarovalo v Pensylvánii. Celkem 11. září přišlo o život téměř 3000 lidí.
Dopadení
Útoky vedly k vojenském invazi do Afghánistánu a svržení islámského režimu Tálibánu, který bin Ládinovi v minulosti opakovaně poskytl azyl. Američtí vojáci byli bin Ládinovi, na něhož byla už dříve vypsána odměna 25 a posléze 27 miliónů dolarů, nablízku v horském terénu Tora Bora při hranici s Pákistánem. Bin Ládin jim ale unikl, Američané v oblasti neměli dost lidí, přiznala později armáda. Nepomohlo ani zdvojnásobení odměny.
Bin Ládin v průběhu let, kdy se skrýval, vydal několik nahrávek, v nichž brojil proti USA a jejich spojencům a vyslovoval se k některým aktuálním politickým tématům. Předpokládalo se, že se skrývá v kmenových oblastech na pákistánsko-afghánské hranici. Počátkem prosince 2009 ovšem americký ministr obrany Robert Gates připustil, že USA nemají tušení, kde by mohl být.
1. května 2011 však nečekaně vystoupil Barack Obama s prohlášením, že se malému týmu Američanů podařilo hledaného teroristu zabít. Podle CNN Usámu bin Ládina zabilo zvláštní komando amerických pozemních sil při cílené operaci v domě v Abbottabádu u pákistánské metropole Islámábádu. Zemřel při přestřelce, která trvala i po jeho smrti, protože Američané potřebovali bin Ládinovo tělo k určení identity. Ta byla následně potvrzena jak pitvou, tak testem DNA.
Kromě útoků na množství vojenských, diplomatických, správních i turistických cílů je bin Ládin spojován i s pokusem o atentát na bývalého prezidenta USA Billa Clintona na Filipínách či s atentátem na egyptského prezidenta Husního Mubaraka v Etiopii.
Rodina
Téměř dva metry vysoký bin Ládin měl údajně čtyři až pět manželek, s jednou se rozvedl. Podle různých zdrojů zplodil 12 až 24 dětí. V prosinci britský list The Times uvedl, že část rodiny je vězněna na tajném místě v Íránu. Nejmladší syn Bakr směl o Vánocích odejít a vrátit se ke své matce do Sýrie.
Bin Ládin podle odhadů USA kontroloval několik stovek miliónů dolarů přes firmy v arabském světě. Jeho rodina, která mimo jiné dlouhodobě finančně podporuje Harvardovu univerzitu v USA, se od jeho činů distancuje.
Po jeho smrti se do čela al-Káidy postupně vypracoval jeho syn Hamza bin Ládin, který se snaží pokračovat v odkazu svého otce. O jeho vlivu v organizaci mluví i fakt, že Spojené státy vypsaly odměnu jednoho milionu dolarů (přibližně 22 milionu korun), za informace, které povedou k jeho dopadení.