Důchody by mohly od ledna vzrůst v průměru o 433 korun

„Náš aktuální prozatímní odhad ukazuje, že růst cen, měřený změnou indexu životních nákladů domácností důchodů mezi červencem 2023 a červnem 2024, vzroste o 2,1 procenta,“ řekla Novinkám a Právu mluvčí ministerstva práce Kateřina Procházková.

Právě o tato 2,1 procenta by se tedy mohly penze zvýšit, což v průměru činí zmíněných 433 korun. „Na odhad přesné struktury zvýšení důchodů, a tedy i rozdělení mezi základní výměru a procentní výměru důchodu, je ale příliš brzy,“ dodala Procházková.

Ministerstvo upozorňuje, že je nutné počkat si na to, až budou k dispozici všechna data.

Na řádné valorizaci se podílí několik faktorů. Vedle inflace u spotřebního koše důchodců, jak ji zmínila mluvčí Procházková, se navyšuje i o třetinu meziročního růstu reálných mezd. Ten ale příští rok žádný nebude. „Musí se nejdříve vyrovnat předchozí pokles reálné mzdy z let 2022 a 2023, který se do valorizace nepromítl,“ upozornila Procházková.

Jinými slovy, růst reálné mzdy se bude brát v potaz tehdy, až její průměrná úroveň kumulativně vzroste nad úroveň reálné mzdy z doby, kdy se naposledy započítala do valorizace. „Dojde k tomu pravděpodobně někdy za tři roky až za pět let,“ odhadoval loni ekonom Filip Pertold.

Naposledy se růst reálných mezd ve valorizacích promítl na počátku loňského roku.

Za poslední dva roky se reálně mzdy po zohlednění inflace propadaly, a to celkově o 11,1 procenta. V posledním tři čtvrtě roce se sice mírně zvyšují, ale jen v mezičtvrtletních porovnáních.

„V letošním roce už opět reálná mzda začne narůstat, a to především díky výrazně nižší inflaci. Propad, který ovšem v posledních dvou letech prodělala, bude dohánět minimálně tři roky,“ dodal hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Ještě do nedávna se do valorizací důchodů počítala polovina růstu reálných mezd. Ale vláda kvůli rostoucím výdajům penzijního systému vzorec výpočtu upravila. A není to jediná změna, kterou kvůli tomu přichystala. Změnily se i podmínky pro odchod do mimořádného důchodu, které jsou letos méně výhodné než například ještě před rokem.

Mezi další změny, jež vláda plánuje, patří například prolomení hranice 65 let pro odchod do penze. V budoucnu by měla být navázána na věk dožití a lidé by se ve svých padesáti letech dozvídali, kdy do penze odejdou. Růst by však mohl být maximálně o dva měsíce mezi nejbližšími ročníky.

Zároveň bude od roku 2026 až do roku 2035 postupně docházet ke zpomalení meziročního nárůstu nově přiznaných důchodů.

Od roku 2027 by také mělo dojít ke změně v nároku na výchovné. Sice se nebude týkat rodičů, kteří už jej pobírají, nýbrž jen těch, kteří půjdou nově do penze, ale ani u těch původních by se už nemělo výchovné valorizovat. U nově přiznávaných důchodů se má postupně snižovat, až ho nahradí fiktivní vyměřovací základ.