„Al-Káida byla kdysi plná skvělých džihádistů, ale dnes už není nikdo aktivní a neplánuje operace. Ti, kdo zůstávají, se snaží jen přežít,“ popsal 17letý Afghánec Hafíz Haníf, jenž před časem v řadách Al-Káidy bojoval. Se spolubojovníky ztratil kontakt, dokonce mu po zabití bin Ládina Američany v květnu přestali odpovídat na textové zprávy. Proto se v létě za svou jednotkou v pákistánském Severním Vazíristánu vypravil sám. V odlehlém místě ale našel jen pozůstatky minulosti.

Z patnáctičlenné buňky zůstali jen čtyři bojovníci. Živořili v dvoupokojovém domě, prostředky jim sotva stačily k obživě a odhodlání k boji bylo v nenávratnu. Hanífa sice vřele přivítali, ale doporučili mu, aby se u nich nezdržoval. “Proč bychom po tobě měli chtít, aby ses vrátil. Aby tě zabili při náletu?,” poznamenali v narážce na útoky bezpilotních letounů americké CIA. Dodali, že velitel jednotky se skrývá a ostatní buď utekli, anebo jsou mrtví.

Vyschly finanční zdroje, dobrovolníci se nehrnou

Když Newsweek zpovídal syna afghánských uprchlíků v Pákistánu poprvé v září 2010, odhadoval Haníf, že ve Vazíristánu působí 130 arabských bojovníků, jimž pomáhají desítky dobrovolníků z Čečenska, Turkmenistánu, Tádžikistánu, ale i západní Evropy. Teď odhaduje, že jich v regionu zůstalo 40, maximálně 60.

Noví dobrovolníci nepřicházejí. “Když přicházeli noví lidé, přišla s nimi i nová krev, nadšení a peníze. To všechno je teď pryč,” řekl Haníf.

Nedostatek peněz je základním problémem Al-Káidy. Organizace dostávala milióny dolarů ročně od dárců ze zemí kolem Perského zálivu, ale dnes už příspěvky téměř nepřicházejí.

Hanífův strýc a řadový velitel afghánského hnutí Tálibán si myslí, že sponzorské dary byly přesměrovány k hnutím v severní Africe, Sýrii či Jemenu. “Myslím, že názor Arabů teď je, že boj by měl být veden politickou cestou doma a ne terorem zacíleným proti Západu,” uvedl a dodal: “Mírový boj v arabských ulicích dosáhl více než bin Ládin se Zaváhrím”.

Na adresu bin Ládinova nástupce v čele Al-Káidy Ajmána Zaváhrí poznamenal Haníf, že ho měsíce nikdo neviděl, ani o něm není slyšet. “Myslím, že mučednická smrt našeho velkého šejka (Usámy) znamenala konec. Zdá se, že naši noví vůdcové tráví veškerý svůj čas přemisťováním se z jednoho místo na druhé kvůli bezpečnosti,” uzavřel Haníf.