Hlavní obsah

Od prvního potvrzeného případu nového virulentního kmene koronaviru v prosinci 2019 v čínském Wu-chanu se nemoc rozšířila do více než 100 zemí a teritorií. K dnešnímu dni je 126 tisíc potvrzených případů a 4284 úmrtí. Uzdravených je více než 68 tisíc. Počty nakažených osob stále rostou, v Evropě strměji, v Číně se růst zpomaluje.

Koronavirus v datech: Jak se bude šířit dál?

Česká republika

Od prvního potvrzeného výskytu 1. března 2020 uplynulo jedenáct dní a země se různými opatřeními (dočasné rušení docházky do škol nebo zákaz akcí nad sto účastníků) snaží zamezit exponenciálnímu růstu šíření nákazy, jakou můžeme pozorovat v zemích, kde se virus objevil dříve.

Jisté je, že dalšímu šíření nákazy se Česko nevyhne, lze odhadovat převážně mírný průběh nemoci, nejohroženějšími skupinami jsou senioři a lidé s jinými nemocemi, jako je cukrovka, vysoký krevní tlak, kardiovaskulární choroby a chronická onemocnění dýchacích cest. Otázkou zůstává, zda se povede předejít masovému šíření.

Nástup šíření viru je srovnatelný se zeměmi ze stejného časového období, viz graf níže.

Za stávajících okolností, tj. po velmi krátké době výskytu a limitovaných počtech provedených testů na SARS-CoV-2, je prakticky nemožné predikovat přesný průběh. Lze jej hrubě odhadovat podle vývoje v ostatních zemích, experti se však logicky jakýmkoli přesnějším odhadům brání. Nemají dostatečné množství dat.

V následujících grafech se můžete podívat, jaké jsou zhruba vyhlídky. Vývoj jinde pak pomáhá vysvětlit, proč jsou nutné snahy o omezení šíření viru. Strmý exponenciální nárůst má totiž většina evropských zemí stále před sebou a všichni se snaží udržet počty v co nejnižších řádech.

Dvě vlny v Evropě

Vývoj nákazy v Evropě lze rozdělit do dvou vln. První nastala v devíti zemích, které vidíte vyobrazené v první části grafu níže: Francie od 24. ledna 2020, Německo od 27. ledna atd. Vždy jde o exponenciální růst zhruba od 40. dne dál (jedná se o řády stovek a tisíců případů s výjimkou Finska a Ruska, kde jde o desítky).

Exponenciální průběh křivky, která kopíruje počty případů v jednotlivých dnech, je ale stále stejný.

Druhá vlna začíná zjištěním viru v Chorvatsku, Švýcarsku a Rakousku 25. února 2020. Odstup mezi Belgií z první vlny, která hlásila první výskyt koronaviru 4. února 2020, a zeměmi ze druhé vlny je 21 dnů.

Zobrazené země ve druhé vlně pak v podstatě kopírují vývoj zemí z první vlny s tím, že strmý nárůst výskytu nového koronaviru mají teprve před sebou. V grafu je seřazeno dalších 9 ze 16 evropských zemí, které výskyt viru evidují.

U čerstvě hlášených výskytů SARS-CoV-2 například v Bulharsku, Lotyšsku, na Ukrajině nebo v Maďarsku a Polsku uplynula velmi krátká doba, což na přesné zobrazení vývoje nestačí, a proto tyto země zatím vynecháváme s tím, že vývoj zachytíme s odstupem času, až bude k dispozici více dat.

Půjde Evropa v šíření viru po stopách Číny?

Podle exponenciálního nárůstu případů ve všech zemích lze odhadovat, že ano. Kolik přesně obyvatel Číny však je nakaženo, nevíme. Čína má opakovaně problém s vykazováním dat o potvrzených případech; některé provinční úřady do statistik nezahrnují osoby, u nichž je virus prokázán testem, ale nemají příznaky nemoci.

Německá kancléřka Angela Merkelová včera uvedla, že by podle expertů nákaza mohla zasáhnout 60 až 70 procent tamních obyvatel, což je v absolutních číslech více než 50 milionů osob.

Co se stalo v Itálii?

Itálie se ze všech evropských zemí v počtu nakažených osob viditelně vymyká nejen vysokými počty nakažených, ale také tím, že k výraznému růstu případů došlo o trochu dříve než za 40 dní.

Když se v datových řadách zaměříme na dny propuknutí nákazy v jednotlivých zemích, zjistíme, že se v prvních dvanácti dnech Itálie nijak výrazně neliší od srovnatelných zemí jako Francie a Německo.

Už měsíc před nahlášením prvního případu vytvořilo tamní ministerstvo zdravotnictví pracovní skupinu, která monitorovala šíření koronaviru a připravovala opatření, jak mu zamezit. Jako první země EU pak Itálie zakázala lety do Číny a z ní.

První neodhalené případy mohly proklouznout právě v této době a došlo k řetězovému šíření nákazy. Pozornost úřadů pak vzbudily až neobvykle vysoké počty zápalu plic na severu Itálie.

Aktuálně má severní Itálie hned po pevninské Číně nejhorší smrtnost na koronavirus na světě, celá čtyři procenta, zatímco celosvětový průměr je podle Světové zdravotnické organizace (WHO) 3,4 procenta. Jenže Itálie má nejstarší populaci v Evropě s přibližně 23 % obyvatel ve věku 65 let a starších. Střední věk v zemi je 47,3 (v ČR je to 42 let, v Německu 46 let).

K valné většině úmrtí dochází ve věkové skupině 80 až 90 let, náchylné k těžkým komplikacím způsobeným Covid-19. Vliv na horší průběh nemoci v severní Itálii může mít podle expertů také dlouhodobě zhoršená kvalita tamního ovzduší.

Vysoká čísla výskytu koronaviru v Itálii pak mohou být zkreslena množstvím provedených testů, jichž je více než 40 tisíc. V Česku bylo k dnešnímu dni provedeno zhruba 1400 testů. Naproti tomu Jižní Korea jich provedla 220 tisíc.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků