Hlavní obsah
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová

Západ by neměl být šokován postupem Minsku, vzkázala ruská diplomacie

Západ by podle ruské diplomacie neměl být šokován případem letadla Ryanair, který běloruské úřady přinutily přistát v Minsku, aby mohly zadržet opozičního novináře, podle agentury TASS to v pondělí prohlásila mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ta se pokusila případ srovnat s vynuceným přistáním letadla s bolivijským prezidentem Evou Moralesem. Mluvčí Kremlu se k případu zatím odmítl vyjádřit.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová
Západ by neměl být šokován postupem Minsku, vzkázala ruská diplomacie

„Šokuje, že Západ označuje případ ve vzdušném prostoru Běloruska za 'šokující',” uvedla Zacharovová s dovětkem, že šokovat by mělo vše včetně „vynuceného přistání letadla bolívijského prezidenta v Rakousku na žádost USA”, anebo by nemělo šokovat „analogické chování druhých”.

Narážela tím na případ z roku 2013. Letoun s prezidentem Evo Moralesem tehdy neplánovaně musel přistát kvůli podezření, že by na jeho palubě mohl být bývalý pracovník amerických tajných služeb Edward Snowden.

Zacharovová vyčetla také „civilizovaným demokraciím” a „západním demagogům” chování podle antického přísloví „quod licet Iovi, non licet bovi” (co je dovoleno bohovi, není dovoleno volovi), jakož i „krev a utrpení milionů lidí po celém světě”.

Kreml mlčí, prý nemá informace

Běloruské úřady v neděli přinutily letadlo společnosti Ryanair na trase z Atén do Vilniusu přistát v Minsku, aby mohly zatknout blogera Romana Prataseviče. K letounu vystartovala stíhačka. Pratasevičovi ve vlasti podle ruských médií hrozí 15 let vězení za pořádání masových nepokojů.

Mluvčí Kemlu Dmitrij Peskov se k případu odmítl vyjádřit. Zmínil jen, že tu platí „mezinárodní zákony o letectví a vyjádření by měly podat mezinárodní letecké organizace“.

Peskov odmítl také komentovat tvrzení, že na palubě letounu byli ruští agenti: „ Ne to by byla poslední věc, kterou bych chtěl komentovat. Nemámě informaci, kdo tam byl, která by to potvrzovala.“

O agentech z Ruska se spekuluje, protože na zadrženého Prataseviče promluvil rusky v Aténách podezřelý člověk, který si chtěl vyfotit jeho dokumenty.

Kreml prý nemá ani informaci, že v Minsku vystoupilo několik Rusů, kteří pak nechtěli pokračovat do Vilniusu.

Mluvčí Peskov nekomentoval ani zprávy, že byla také zadržena blogerova přítelkyně, občanka Ruské federace Sofia Sapegová. „Kreml takovou informaci také nemá,“ uvedl. Nevyloučil avšak, že ji může Rusko dostat standardními kanály. Pokud byla nějaká ruská občanka byla zadržena, musí o tom místní úřady informovat ruské velvyslanectví.

Případ Moralese

Případ s bolívijským prezidentem, na který narážela Zacharovová, se odehrál v červenci 2013. Evo Morales tehdy proti své vůli strávil noc a dopoledne na letišti ve Vídni, kde muselo jeho letadlo při cestě z Moskvy neplánovaně přistát.

Francie, Španělsko, Itálie a Portugalsko mu zakázaly přelet v obavě, že se na palubě skrývá v USA obviněný bývalý pracovník amerických tajných služeb Edward Snowden. Morales před incidentem připustil, že Bolívie je ochotna uvažovat o tom, že Snowdenovi poskytne azyl. Snowden nakonec zůstal v Rusku.

Snowdena, který působil jako konzultant americké Národní agentury pro bezpečnost (NSA) a byl i zaměstnancem CIA, Spojené státy obvinily ze špionáže, krádeže státních dokumentů a neoprávněné manipulace s nimi a vydaly na něj mezinárodní zatykač. Zveřejnil podrobnosti o masovém sledování elektronické a telefonické komunikace amerických občanů.

Morales ovšem letěl na palubě speciálu a nešlo o komerční let s pasažéry, pro něž byl zásah Běloruska traumatizující. Moralesovu stroji byl pouze odepřen přelet, za což se později všechny země omluvily, a nebyl přinucen přistát pod hrozbou sestřelení. Nikdo také nebyl zatčen.

Porušení úmluvy o bezpečnosti leteckého provozu

Tím, jak se případy shodují a jak liší, se zabývají i některá zahraniční média jako například americký list The Washington Post. Ten v souvislosti se zadržením letounu s Pratasevičem připomíná sestřelení jihokorejského civilního letadla na lince KAL 007 v roce 1983 nad Sovětským svazem, sestřel sestřelení íránského airbusu Spojenými státy v roce 1988, sestřelení malajsijského boeingu s 298 lidmi na palubě u vesnice Hrabove na východě Ukrajiny v roce 2014 či sestřelení ukrajinského boeingu loni v Íránu.

Tyto události stejně tak jako aktuální případ porušily montrealskou Úmluvu o potlačení protiprávních činů ohrožujících bezpečnost civilního letectví z roku 1971 a další návazné úmluvy a protokoly.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků