Hlavní obsah
Turecká představa jeho výlučné ekonomické zóny ve Středozemním moři Foto: Mapy.cz

Turecko si klade nároky na rozsáhlé oblasti Středozemního moře na úkor Kypru a Řecka

Turecké ministerstvo zahraničí zveřejnilo v úterý své představy o výlučné ekonomické zóně (EEZ) ve Středozemním moři. Domluvilo se na ní s Egyptem a Libyí a neuznanou Severokyperskou tureckou republikou, uvedl list Hürriyet. Nástin zcela opomíjí požadavky Řecka a Kypru, u jehož pobřeží Turci zkoumají ložiska plynu.

Turecká představa jeho výlučné ekonomické zóny ve Středozemním moři Foto: Mapy.cz
Turecko si klade nároky na rozsáhlé oblasti Středozemního moře na úkor Kypru a Řecka

Vysoký představitel turecké diplomacie Çağatay Erciyes pro list Hürriyet uvedl, že hranice výlučné ekonomické zóny byly domluveny v roce 2011 se Severokyperskou tureckou republikou, pak při jednání s Egyptem a naposled při nedávných jednáních s Libyí.

V Istanbulu byl 27. listopadu na návštěvě předseda mezinárodně uznávané libyjské vlády Fajíz Sarrádž, který podepsal s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem dohodu o prodloužení vojenské spolupráce a o omezení námořní jurisdikce. Turecko dodává zbraně milicím, které Sarrádže podporují.

Výhrady Kypru a Řecka

Dohodu mezi Tureckem a libyjskou vládou, jejíž podrobnosti nejsou plně známy, v pátek odmítlo kyperské ministerstvo zahraničí.

„Pokud se takové rozdělení dělalo, znamenalo by vážné porušení mezinárodního práva. Bylo by v rozporu s uznávanými principy námořního práva a práva ostrovů na EEZ,“ uvedlo kyperské ministerstvo a dodalo, že Turecko „ohýbá námořní právo a falšuje geografii“.

Turecko dlouhodobě opomíjí požadavky Kypru, u jehož pobřeží zkoumá ložiska plynu. Dohody o námořních hospodářských zónách uzavřené mezinárodně uznávanou kyperskou vládou s dalšími středomořskými zeměmi odmítlo.

Vytýčení turecké EEZ odmítlo jako absurdní i Řecko, protože opomíjí fakt, že v oblasti vytáčené mezi Tureckem a Libyí leží řecký ostrov Kréta.

Mluvčí tureckého ministerstva zahraničí Hami Aksoy k námitkám v pondělí řekl, že dohoda je v souladu „s rozhodnutím vytvořit mezinárodní právní zásady a s mezinárodními zákony včetně Konvence OSN o námořním právu“.

Uvedl také, že postup Ankary je v souladu s „rovným přístupem“, i když některé vlády v oblasti tvrdí, že jde o jednostranný turecký postup.

Dodal, že ostrovy, které leží na opačné straně dělící linie, nemají právo rozšiřovat svou výlučnou ekonomickou zónu mimo teritoriální vody a že je nutné zohlednit délku pobřeží, kterou má Turecko největší.

Turecko tlačí na NATO

Turecko své požadavky zveřejnilo den před začátkem summitu NATO, kde si také míní klást své požadavky. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan chce zdůraznit, jak velké náklady nese Turecko kvůli válce v Sýrii a chce žádat o podporou tureckého plánu návratu syrských uprchlíků do Sýrie, tedy plánu přesunout je do oblastí, které v Sýrii proturecké milice okupují.

Chce si také stěžovat, že NATO nechalo Turecko samo v boji proti terorismu, zejména proti syrské kurdské milici YPG. Tu považuje Turecko za teroristickou a spojenou s tureckou separatistickou Stranou kurdských pracujících (PKK). Západ ovšem YPG považuje za své spojence v boji proti teroristickému Islámskému státu. Říjnovou tureckou invazi do Sýrie kritizovaly i země NATO.

Turecko zároveň odmítlo kritické hlasy, že alianci vydírá, když odmítá podpořit obrannou iniciativu NATO v Pobaltí, pokud nezíská podporu svých plánů v Sýrii. „NATO je instituce, kde má Turecko plné právo veta. Není tu nic takového, že Turecko vydírá. Takové vyjádření je neakceptovatelné,“ uvedla turecká vláda ve svém stanovisku.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků