Ruský exministr se bojí, že by návrat Koněvovy sochy do Ruska posloužil jako příklad vzor

O tom, že je Česká republika připravená jednat o přesunu Koněvovy sochy do Ruska, se na konci dubna zmiňoval český ministr zahraničí Tomáš Petříček v rozhovoru s Hospodářskými novinami. Mluvil tehdy o dopisu ruské strany, která o takovou možnost požádala, s tím, že Praha je podobná jednání připravena vést.

„Spravedlivé by bylo vrátit maršála Koněva jako hrdinu osvobození Prahy na (původní) místo (v Praze 6).  Tehdy se projeví spravedlnost,” řekl Medinskij novinářům v Petrohradu. Alternativní řešení osudu pomníku maršála Koněva - jeho přemístění do Ruska - by totiž mohlo vést ke vzniku potíží se sovětskými pomníky v dalších východoevropských zemích. Tamní úřady by pak také mohly požadovat jejich odvoz do Ruska, upozornil Medinskij, který podle agentury TASS v Petrohradu vystupoval jako předseda ruské společnosti věnující se vojenské historii.

Sochu maršála, který se podílel na osvobození Prahy od nacistů, ale i na krvavém potlačení protikomunistického povstání v Maďarsku, nechala radnice Prahy 6 odstranit počátkem letošního dubna. Krok se stal příčinou diplomatické roztržky mezi Prahou a Moskvou. Česká diplomacie argumentuje tím, že odstranění sochy maršála Koněva z náměstí Interbrigády v Praze 6 neporušuje žádnou z česko-ruských smluv. Několik protestních nót zaslalo české ministerstvo zahraničí do Moskvy po výtržnostech, které odstranění sochy vyvolalo v Moskvě a Petrohradě.

Ruský Vyšetřovací výbor zahájil trestní stíhání podezřelých z veřejného hanobení symbolů ruské válečné slávy. České ministerstvo zahraničí označilo tento krok za nepřípustný a případný rozsudek za nevymahatelný.

Česká republika se v létě dohodla s Ruskem na vzájemných konzultacích, ještě ale ani nezačaly. ČR je připravena řešit s Ruskem široké spektrum vztahů včetně nejpalčivějších problémů. Nemůže to ale být jednostranný proces, uvedli nejvyšší ústavní činitelé ve společném prohlášení po koordinační schůzce na konci září.

Koněvova socha je nyní uložena v depozitáři v Měšicích v Praze-východ. V budoucnu by měla být vystavena v takzvaném Domě pážat na Hradčanech, kde by mělo sídlit Muzeum paměti 20. století věnující se totalitním režimům. Pronájem domu na dobu neurčitou minulý měsíc schválila rada hlavního města.