Hlavní obsah
Koloseum a Forum Romanum v Římě. Foto: Profimedia.cz

Římskou říši v době rozmachu zaplavili syrští a řečtí migranti

Důkazy získané rozborem genetické informace z kostních pozůstatků někdejších obyvatel starověkého Říma naznačují, že kdysi mocnou říši zaplavili a do značné míry přetvořili k obrazu svému přistěhovalci ze Sýrie a Řecka. Vyplývá to ze studie publikované v odborném magazínu Science, o níž v úterý informoval server The Daily Mail.

Koloseum a Forum Romanum v Římě. Foto: Profimedia.cz
Římskou říši v době rozmachu zaplavili syrští a řečtí migranti

„Genetické odlišnosti (porovnávaných vzorků - pozn. red.) byly prostě ohromující,“ konstatoval Ron Pinhasi z Vídeňské univerzity, který porovnával vzorky DNA z pozůstatků sluchových kůstek zemřelých obyvatel starověkého Říma.

Badatelé z univerzity ve Stanfordu ve spolupráci s italskými kolegy zjistili, že zatímco v raném období starověkého Říma a po úpadku Západořímské říše ve 4. století našeho letopočtu složení obyvatel odpovídalo předkům dnešních Západoevropanů, v době největšího rozmachu Říma do říše začali proudit přistěhovalci z dnešního Řecka, Sýrie a Libanonu. Tento fakt složení obyvatel zásadně změnil. S Evropany začali mít Římané velmi záhy pramálo společného.

Z Evropanů příbuzní Turků a Syřanů

Zatímco vzorky odebrané z ostatků tří jedinců, kteří žili před 9 až 12 tisíci roky, korespondovaly s evropskými lovci-sběrači, před 9 tisíci lety se věci daly do pohybu. Mezi obyvatele se začali mísit přistěhovalci z dnešního Turecka.

„Masová migrace je někdy považována za nový fenomén, ale ze vzorků starověké genetické informace je jasné, že se populace ve velkém mísily po velmi dlouhou dobu,“ konstatoval genetik Jonathan Pritchard ze Stanfordské univerzity.

V období 900 až 200 let před naším letopočtem, kdy se Řím rozrůstal a stával se mocnějším, diverzita nadále rostla a vrcholu dosáhla v letech 27 př. n. l až 300 n. l., kdy byl Řím hlavním městem říše sahající od severní Afriky přes blízký východ až po Británii. Pouze dva vzorky z osmačtyřiceti z této doby odpovídají složením DNA příbuznosti s dnešními Evropany.

Celkem vědci odebrali vzorky z ostatků 127 lidí, které našli na 29 archeologických nalezištích na území někdejší Římské říše. Ta se začala rodit v roce 216 př. n. l. a zanikla v roce 476 n. l.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků