Němci zruší solidární daň. Rozdíly trvají

„Náklady na sjednocení už jsou z velké části uhrazeny,“ řekl k tomu ministr financí Olaf Scholz (SPD), který je hlavním autorem novely.

Od sjednocení země v roce 1990 přiteklo ze západu na východ země formou nejrůznější pomoci zhruba 1,7 bilionu eur (více než 43,8 bilionu korun), podotkla stanice Deutsche Welle. Faktem nicméně zůstává, že rozdíly mezi západní a východní částí země jsou stále dobře patrné.

Jedním z nejvýmluvnějších důkazů je vývoj populace v obou oblastech. Přesun z východu na západ v rámci více než 82milionového Německa pokračuje i třicet let po pádu Berlínské zdi.

V červnu tak tamními médii proběhla zpráva, že ve spolkových zemích bývalé NDR žije nejméně lidí za posledních 114 let – okolo 13,6 milionu lidí. Nejvíce se pak vylidňuje tamní venkov a malá města.

Na západě je přitom situace přesně opačná, obyvatel tam setrvale přibývá a proti roku 1905 se jejich počet zdvojnásobil na nynějších více než 68,3 milionu.

„Zatímco rozdíly ve výši příjmů a míře nezaměstnanosti se na západě a na východě přece jen pomalu zmenšují, co do počtu obyvatel je propast stále větší,“ citoval server The Local Felixe Rösela z Institutu pro ekonomický výzkum, jenž byl jedním z autorů studie.

I ve zmiňovaných příjmech ale stále zeje propast – v západních spolkových zemích si lidé v průměru vydělají o 533 eur více než na východě, přičemž tamní nezaměstnanost je nižší než pět procent, zatímco na východě přesahuje šest procent.

Údaje Spolkové agentury práce tak letos v srpnu ukázaly, že z 60 obcí a měst s nejnižšími výdělky se všechny nachází na území bývalé NDR. Vůbec nejméně zaměstnanci vydělávali v Sasku, konkrétně pak v okolí města Görlitz nedaleko českých hranic. Tamní průměrná měsíční mzda 2272 eur (více než 58 tisíc Kč) je na české poměry závratná, v porovnání s nejblahobytnější obcí Ingolstadt v Bavorsku, kde si zaměstnanci přijdou v průměru na 4897 eur (více než 126 tisíc Kč), je to ale značný rozdíl.

Pocit mnohých lidí ve východních spolkových zemích, že zůstali opomenuti, se zřejmě promítne i v nadcházejících volbách v Sasku a Braniborsku. Podle posledních průzkumů by tam protestní stranu Alternativa pro Německo (AfD) volilo více lidí než konzervativní CDU, jež vede v celostátních průzkumech.

Solidární daň zavedla v roce 1991 tehdejší vláda kancléře Helmuta Kohla. Původně činila 7,5 procenta a měla se vybírat jen jeden rok. V roce 1995 byla ale použita znovu a od roku 1998 činí 5,5 procenta daně z příjmu. Platí ji fyzické i právnické osoby. Vybírá se ale i z kapitálových výnosů, jako jsou úroky a dividendy. Daň neplatí pouze lidé s nejnižšími příjmy.

O zrušení solidární daně s tím, že už není třeba, se v Německu diskutovalo už dlouhé roky. Daň, která činí 5,5 procenta z daně z příjmu, podle návrhu zákona vypracovaného ministerstvem financí nebude od roku 2021 odvádět zhruba 90 procent poplatníků. Dalším 6,5 procenta poplatníků bude daň snížena.

Daň v plné výši budou platit už jen poplatníci s nejvyššími příjmy. Konzervativní CDU by ráda zrušila solidární daň i pro ně, ale SPD zatím nepřesvědčila. Nyní schválená varianta, kdy se fakticky změní na novou daň pro boháče, může politicky pomoct Scholzovi, který ohlásil kandidaturu do čela německé sociální demokracie.