Hlavní obsah
Logo německé politické strany strany Alternativa pro Německo. Foto: Alternativa pro Německo

Alternativu pro Německo (AfD) založil v roce 2013 bývalý ekonom Světové banky Bernd Lucke v reakci na dluhovou krizi v eurozóně, kdy prosazoval zrušení eura a návrat k německé marce. Po odštěpení jejího ekonomicky liberálního křídla začali ve straně převažovat národní konzervativci, kteří kladli důraz zejména na kritiku islámu. Kvůli tomu bývá strana řazena mezi populistické strany. Ve volbách v roce 2017 se se ziskem 12,6 procenta dostala do Buntestagu.

Logo německé politické strany strany Alternativa pro Německo. Foto: Alternativa pro Německo
Alternativa pro Německo

Lucke AfD opustil v červenci 2015, když byla do čela strany zvolena Frauke Petryová, což vnímal podle svých slov jako posun ke xenofobním a také proruským pozicím. Kromě něj v této době odešli z AfD i další čtyři z dosavadních sedmi europoslanců, kteří se společně přidali k novému politickému uskupení s názvem ALFA.

Zakladatel strany Alternativa pro Německo (AfD) a její bývalý předseda Bernd Lucke

Foto: Reuters

Radikalizace strany se projevila v Evropském parlamentu, v jehož rámci europoslankyně Beatrix von Storchová vyzvala ke střelbě do uprchlických žen a dětí. Frakce Evropských konzervativců a reformistů následně von Storchovou a jejího kolegu Marcuse Pretzella vyzvala k odchodu ze svých řad.

Storchová se nakonec přidala k silně euroskeptické frakci Evropa svobody a přímé demokracie, která požaduje vystoupení zemí v ní zastoupených z Evropské unie (EU).

Frauke Petryová, předsedkyně strany Alternativa pro Německo (AfD)

Foto: Wolfgang Rattay, Reuters

Pretzell přestoupil do frakce Evropa národů a svobody, která se vyznačuje svými populistickými postoji.

Beatrix Storchová

Foto: Reuters

Do německého Spolkového sněmu se AfD dostala ve volbách v roce 2017. Zatímco ve federálních volbách v roce 2013 získala 4,7 procenta hlasů a těsně se jí nepodařilo překročit pětiprocentní hranici, o čtyři roky později se už se ziskem 12,6 procenta stala třetí nejsilnější stranou zastoupenou v Buntestagu po CDU/CSU a SPD.

Úspěch zaznamenala také v roce 2014 ve volbách do Evropského parlamentu, kdy získala sedm mandátů, a rovněž také ve volbách do saského, braniborského a durynského zemského parlamentu. Od roku 2015 má své zastoupení také v parlamentech spolkových zemí Hamburk a Brémy. [celá zpráva]

Volby
Počet hlasů
Hlasy v %
Počet mandátů
Spolkový sněm 2013
2 056 985
4,7 %
0
Evropské volby 2014
2 070 014
7,1 %
7
Spolkový sněm 2017
5 877 09412,6 %
94

V březnu roku 2016 se konaly volby v dalších třech německých spolkových zemích, které byly prvními volbami od vypuknutí evropské migrační krize. V důsledku jasné opoziční politiky vůči postojům kancléřky Angely Merkelové získala AfD v Sasku-Anhaltsku 24,4 procenta hlasů, v Bádensku-Württembersku 15,1 procenta hlasů a v Porýní-Falci 12,6 procenta hlasů.

V září 2016 skončila AfD v zemských volbách v Meklenbursku-Předním Pomořansku druhá za SPD se ziskem 20,8 procenta a 18 mandáty.

V září 2016 ve volbách do poslanecké sněmovny Berlína získala 14,2 procenta hlasů a 25 mandátů.

AfD na svém sjezdu v květnu 2016 ve Stuttgartu přijala programové usnesení, že islám je neslučitelný s německou ústavou a zároveň s tím se vyslovila i pro zákaz nošení burek a výstavbu mešit. [celá zpráva]

Pouhé dva dny po největším volebním úspěchu, kdy AfD v roce 2017 získala v Spolkovém sněmu 94 mandátů, opustila stranu předsedkyně Petryová, paradoxně kvůli podobným důvodům, pro které po jejím příchodu odešel její zakladatel Lucke, tedy kvůli přílišnému příklonu k nacionalismu. Petryová se soustředila víc na kritiku EU a stavěla se proti protiislámské a protiimigrační rétorice ostatních předáků strany s argumentem, že tím odradí mnohé konzervativní voliče a odsoudí AfD k roli menšinové opoziční strany. [celá zpráva]

vysoký představitel Alternativy pro Německo Jorg Meuthen pronáší úvodní projev.

Foto: Hannibal Hanschke, Reuters

Alexander Gauland

Foto: Matthias Rietschel, Reuters

V čele strany zůstal Jörg Meuthen, který předsedal AfD spolu s Petryovou. Do vedení se koncem roku 2017 dostal také Alexander Gauland, spoluzakladatel strany a jedním ze dvou předsedů frakce AfD ve Spolkovém sněmu, který proslul svým kontroverzním výrokem, že Němci mají, podobně jako Francouzi či Angličané, právo být pyšní na výkony německých vojáků ve dvou světových válkách.

V říjnu 2018 se AfD povedlo získat zastoupení v parlamentech spolkových zemí Hesensko, kde získala 13,1 procent hlasů a 19 mandátů, a v Bavorsku, kde získala 10,2 procent hlasů a 22 mandátů.

O rok později si připsala úspěch v zemských volbách v Sasku a Braniborsku, kde shodně skončila na druhém místě. V Sasku AfD získala 27,5 procenta hlasů a 38 mandátů, oproti roku 2014 si tak polepšila o 24 křesel. V Braniborsku získala 23,5 procenta a 23 křesel, polepšila si tak o 11,3 procenta.

AfD si také polepšila ve volbách do Evropského parlamentu, kdy v roce 2019 získala o čtyři křesla víc než v těch minulých a v současnosti má tak 11 europoslanců.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků