Článek
Na počátku vzniku strany Alternativa pro Německo (AfD) bylo protestní hnutí proti euru. Strana byla založena 6. února 2013. Profilovala se jako euroskeptická. Její zakladatel hamburský profesor ekonomie Bernd Lucke ji založil v reakci na dluhovou krizi v eurozóně. Ústředním bodem se stalo odmítnutí bezpodmínečné záchrany eura a udržitelnosti eurozóny, tak jak to prosazovaly zavedené politické strany.
Nová strana zaznamenala úspěch hned po svém založení ve volbách v roce 2013 do Německého spolkového sněmu. Sice zůstala se ziskem 4,7 procenta těsně před branami parlamentu, pro novou politickou stranu to ale nebyl špatný zisk. O rok později, tedy v roce 2014 uspěla v evropských volbách se ziskem sedmi mandátů a ve stejném roce získala křesla v saském, braniborském a durynském zemském parlamentu. Od roku 2015 má své zastoupení i v parlamentech spolkových zemí Hamburk a Brémy.
Zlom ve vývoji strany nastal v roce 2015, kdy na sjezdu v Essenu bylo zvoleno dvojvedení. Šéfy strany se stali Frauke Petryová a Jörg Meuthen. To vnímali tehdejší pozorovatelé za posun k pravicovějším pozicím a xenofobismu. Tato změna byla považována za vítězství nacionálních konzervativců.
Vzápětí po sjezdu se odštěpilo ekonomicky liberální křídlo a stranu opustil její zakladatel Lucke a čtyři europoslanci. Přidali se k novému politickému uskupení zvanému ALFA (Alianz für Forschritt und Aufbruch neboli Aliance pro pokrok a obnovu).
Strana se posunula doprava a zostřila rétoriku proti migrantům. Popularita AfD výrazně rostla během migrační krize. Na sjezdu ve Stuttgartu strana přijala programové usnesení, že je islám neslučitelný s německou ústavou a zároveň se vyslovila i pro zákaz nošení burek a stavění mešit.
V březnu 2016 se konaly první volby po migrační krizi a hned ve třech lidnatých spolkových zemích. Strana ve všech uspěla. V Sasku-Anhaltsku získala 24,4 procenta, v Bádensku-Württembursku 15,1 procenta a v Porýní-Falci 12,6 procenta. V září 2016 skončila druhá za SPD v zemských volbách v Meklenbursku-Předním Pomořansku, když získala 20,8 procenta. Ve volbách v Berlíně získala 14,2 procenta.
Ve svých druhých volbách do Německého spolkového sněmu (Bundestag) v září 2017 získala AfD 12,6 procenta hlasů a stala se třetí nejsilnější politickou stranou v Německu po CDU/CSU a SPD. V novém Bundestagu bude mít AfD pravděpodobně 94 poslanců.
Největší úspěch měla AfD v bývalé NDR, kde dostala procentuálně dvakrát více hlasů než ve zbytku země. V Sasku se stala se ziskem 27 procent hlasů dokonce vůbec nejúspěšnější stranou. Úspěšná ale byla i v Bavorsku (12,4 procenta), Bádensku-Württembersku (12,2 procenta) a v Hesensku (11,9 procenta).
Po volebním úspěchu zachvátily AfD vnitřní spory. Den po volbách Petryová oznámila, že nebude členkou poslaneckého klubu AfD a o dva dny později oznámila svůj definitivní odchod ze strany. Vysvětlila to tím, že nesouhlasí se směrem, kterým se AfD vydává a problém má i s lidmi, kteří stranu ovládli.
