Hlavní obsah

Masakr ve Srebrenici. Od vyvraždění osmi tisíc lidí uběhlo čtvrt století

Na den přesně před 25 lety dobyly srbské jednotky pod velením generála Ratka Mladiče bosenskou enklávu Srebrenicu. Jedním z tragických vrcholů tříleté občanské války v Bosně a Hercegovině se stal masakr přibližně osmi tisíc lidí. Pád jedné ze šesti bezpečných zón vyhlášených OSN všechny šokoval.

Masakr ve Srebrenici. Od vyvraždění osmi tisíc lidí uběhlo čtvrt století

Ratko Mladić, který se před spravedlností skrýval až do roku 2011, se ve městě po jeho dobytí ukázal v doprovodu kamery. Zdravil se se svými vojáky, nařizoval strhnout muslimské nápisy a do kamery dodal, že je „v srbské Srebrenici, kterou dává srbskému národu jako dar“.

Místním občanům říkal, že se nemají čeho bát, protože přijedou autobusy a začnou je odvážet do bezpečí. To se sice stalo, jenže odvezeni byli jen starci, děti a ženy. Mladičovy jednotky vyháněly rodiny z domovů, muže pak povraždily. Navíc se vysmívaly požadavkům mezinárodního společenství. To vše trvalo deset dlouhých dnů, při kterých zemřelo v Srebrenici osm tisíc lidí.

Žena se opírá o náhrobní kámen na pohřebišti v Potočari poblíž Srebrenice

Foto: Kemal Softic, ČTK/AP

„Tragédie ve Srebrenici bude navždy pronásledovat historii OSN,“ uvedl její bývalý generální tajemník a držitel Nobelovy ceny Kofi Annan.

Útok na enklávu o rozloze 150 kilometrů čtverečních začal 6. července 1995 raketovým ostřelováním. Srbové v obavě před leteckými útoky NATO postupovali pomalu. Nálety aliance nakonec přišly, ale byly ukončeny poté, co Srbové pohrozili zabitím 30 zajatých nizozemských vojáků.

Do města vstoupili Srbové 11. července. Většina obyvatel Srebrenice se v té době soustředila u základny vojáků OSN ve vsi Potočari severně od města. Podle odhadů se tam tísnilo asi 30 tisíc lidí, ale jen tisíc z nich byli muži. Ti také patřili mezi první oběti vraždění.

Pohřebiště v obci Potočari nedaleko Srebrenice

Foto: Kemal Softic, ČTK/AP

Muži, vojáci i civilisté, doprovázení asi desítkou žen z významných srebrenických rodin, se pak kolem půlnoci na 12. července vydali na cestu přes hory do Tuzly. Ze zhruba 13 tisíc lidí se jich do cíle více než padesátikilometrového pochodu dostala jen třetina. Během cesty se kolona střetla se srbskými jednotkami. Část lidí zahynula, další byla zajata a později zavražděna.

Srebrenický masakr označil Mezinárodní soudní dvůr OSN za genocidu. Počet obětí se dodnes odhaduje, nejčastěji se hovoří o osmi tisících. Díky genetice se dosud podařilo identifikovat téměř sedm tisíc obětí. Na výročí masakru se každoročně konají ve Srebrenici nové pohřby.

Doživotní tresty

Za účast na masakru odsoudily soudy v Bosně, Srbsku i Haagu desítky lidí. Muži považovaní za hlavní strůjce genocidy – Ratko Mladić a někdejší bosenskosrbský prezident Radovan Karadžić (zatčen v roce 2008 v Bělehradě) – se dostali před Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii.

Ženy a děti opouštějí Srebrenici. Fotografie byla pořízena v březnu 1993

Foto: Michel Euler, ČTK/AP

Nástupce tohoto tribunálu vyměřil Karadžićovi doživotí. Již dříve tento trest dostali tři bosenští důstojníci Zdravko Tolimir, Vujadin Popović a Ljubiša Beara. Mladić na definitivní verdikt čeká, v první instanci dostal taktéž doživotí.

Někteří lidé, kteří Mladiče blíže poznali, tvrdí, že masakr nepřímo způsobila i sebevražda jeho dcery. Studentka medicíny Ana si vzala život v březnu 1994 otcovou pistolí, když se prý dozvěděla o jeho roli v etnických čistkách. A Mladić se po její smrti zatvrdil.

Bosňané si připomínají 25. výročí od masakru ve Srebrenici

Foto: Dado Ruvic, Reuters

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků