Hlavní obsah

V bosenské Republice srbské zakazují výuku o genocidě ve Srebrenici

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Sarajevo

Prezident bosenské Republiky srbské (RS) Milorad Dodik zakázat, aby se na školách vyučovalo o obléhání Sarajeva a genocidě ve Srebrenici. Poprvé tak popřel, že bosenští Srbové za války v 90. letech obléhali Sarajevo a utočili na jeho obyvatele. Informoval o tom v úterý zpravodajský web Balkan Insight.

Foto: Dado Ruvic, Reuters

Bosenské ženy u hrobu příbuzného, jenž byl mezi 136 nově identifikovanými oběťmi masakru ve Srebrenici.

Článek

„Je nemožné, abychom tady používali učebnice (...), ve kterých se píše, že Srbové spáchali genocidu a obléhali Sarajevo,” citovala nacionalistického prezidenta místní média. „Není to správné a tady se to učit nebude,” dodal Dodik.

Vedení republiky srbské vždy tvrdilo, že masakr více než 8000 bosenských muslimů a Bosňáků v roce 1995 ve Srebrenici nebyl genocidou, a to navzdory tomu, že události za genocidu označily mezinárodní soudy. Při obléhání Sarajeva byli lidé nuceni hladovět a žíznit, přičemž čelili bombardování a střelbě. O život přišlo 11 tisíc lidí, včetně 1100 dětí.

Ministr školství RS Dane Miloševič tento víkend oznámil, že by používání takových učebnic zcela zakázal.

Občanská válka v Bosně a Hercegovině
Byla nejkrvavější kapitolou rozpadu Jugoslávie. Během více než tří let si vyžádala na 100 tisíc mrtvých a statisíce lidí musely opustit domovy. Jedním z impulsů k vypuknutí konfliktu bylo referendum o nezávislosti republiky, uspořádané na přelomu února a března 1992. Hlasování, jehož výsledky byly vyhlášeny 3. března 1992, totiž bojkotovali bosenští Srbové, kteří tvořili třetinu obyvatel země. Nedlouho poté, co se voliči rozhodli pro samostatnost, vypukly v Bosně první potyčky, které brzy přerostly v občanskou válku.

Více než dvacet let od války mezi bosenskými Srby, Chorvaty a Bosňáky je Bosna etnicky rozdělena a studenti se tak učí různé verze historie.

Na základě dohody z roku 2002 mezi dvěma státními útvary Bosny a Hercegoviny — muslimsko-chorvatské Federace Bosny a Hercegoviny (FBaH) a Republiky srbské (RS) — nebyly boje z let 1992 až 1995 zahrnuty do školních učebnic. Důvodem byl rozdílný výklad dvou útvarů.

V učebnicích v FBaH však nějaké zmínky o obléhání Sarajeva a o srebrenickém masakru jsou. Nařízení prezidenta by ale mohlo znamenat, že by takové učebnice Bosňáci žijící v RS nemohli používat, což by se týkalo 22 škol.

Desetitisíce Bosňáků se po válce vrátily do svých domovů v převážně srbských oblastech. Mnozí tvrdí, že jejich děti čelí diskriminaci a je jim zakazováno učit se svůj jazyk a dějiny.

Reklama

Výběr článků

Načítám