Mapa ukazuje, kde by Rusko zasáhly rakety s dosahem 300 kilometrů

S armádní taktickou střelou MGM-140 (ATACSM), kterou jsou schopné raketomety HIMARS či MLRS M270 odpalovat, by Ukrajina mohla ničit cíle na Krymu, ale také daleko za hranicemi s Ruskem či Běloruskem.

V ohrožení by bylo například i hlavní město Běloruska Minsk, režim autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka je přitom jedním z nejhlasitějších podporovatelů ruské agrese.

Ukrajina zatím využívá rakety s dosahem 80 km naváděné pomocí GPS. Kyjev si je pochvaluje, protože zničily nejméně tři desítky vojenských cílů a Moskva proti nim není schopná se účinně bránit. Ruská armáda tak dostala za úkol ukrajinské zbraně dalekého dosahu ničit.

Před čtyřmi dny ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov pro list Financial Times řekl, že očekává na Ukrajinu dodávku většího množství raketové munice dlouhého doletu. Na mysli měl zřejmě výše zmiňovanou taktickou střelu MGM-140.

„Jde to krok po kroku. Když jim dokážeme, že je umíme používat přesně a sofistikovaně, tak získáme delší a delší rozsah,“ prohlásil Reznikov.

Nutno však podotknout, že Spojené státy, které střelou disponují, zatím žádný podobný slib Ukrajině nedaly. Naopak, už na začátku června prezident Joe Biden hovořil o tom, že poskytnou raketomety HIMARS, ale nikoli střely s dlouhým doletem.

Situace se ale mění nejen na bojišti. Také o dodání raketometů HIMARS na Ukrajinu nechtěly USA původně ani slyšet, protože se obávaly eskalace konfliktu. Nakonec ale Ukrajině tuto část svého arzenálu poskytly.

Zatímco Rusko běžně útočí na území Ukrajiny, ta až pár výjimek neútočí na území Ruska. Hned na začátku invaze vypálila rakety na ruské letiště Millerovo.

Ukrajině se také připisují útoky na sklad nafty v Bělgorodu, k němu ani k pár dalším podobným útokům se Kyjev nepřihlásil a občas i popíral, že by útočil.