Článek
Macron nejdříve podporoval plán vypsání architektonické soutěže na novou podobu katedrály. Nakonec se však ztotožnil s názorem většiny Francouzů a podpořil návrh na rekonstrukci, která uvede ikonickou památku do původního stavu.
Katedrála Notre-Dame v současném stavu.
Jedním z důvodů, proč nakonec Macron podpořil tuto variantu, je časový tlak. Slíbil totiž, že katedrála bude opravena do pěti let od požáru, tedy do roku 2024. Téhož roku se navíc v Paříži budou konat letní olympijské hry. Vypsání architektonické soutěže by celý proces protáhlo a nebylo by tak jisté, zda se podaří rekonstrukci dokončit ve stanoveném časovém horizontu.
Katedrále Notre-Dame dál hrozí zřícení stropů
Ničivý požár, který památku zachvátil 15. dubna 2019, zničil část střechy, krov a špičatou věžičku. Právě o podobu věžičky se v poslední době vedly největší debaty. Takzvaný sanktusník vytvořil v 19. století architekt Eugéne Viollet-Le-Duc.
Francouzská vláda tehdejšího premiéra Édouarda Philippea krátce po požáru uvedla, že hodlá vypsat mezinárodní architektonickou soutěž na obnovu katedrály. Zastáncem moderního ztvárnění byl přitom původně též Macron sám. Hovořil o „soudobém architektonickém gestu“.
Notre-Dame zůstává rok od požáru pod lešením. Rekonstrukci brzdí i koronavirus
Řada průzkumů veřejného mínění nicméně ukazovala, že většina Francouzů chce, aby chrám po rekonstrukci vypadal přesně tak jako před požárem. O co možná nejpřesnější obnovu katedrály se dlouhodobě zasazoval i hlavní architekt pověřený rekonstrukcí Philippe Villeneuve.
Požár katedrály Notre-Dame zřejmě způsobil elektrický zkrat nebo špatně uhašený cigaretový nedopalek. Podle vyšetřovatelů chrám nikdo nezapálil úmyslně. Po zdržení způsobeném mimo jiné pandemií covidu-19 začali na počátku června dělníci rozebírat lešení, které bylo na katedrále už před požárem a oheň je značně poškodil. Tyto práce by měly být hotovy nejpozději na konci září. Až poté, co bude pryč lešení, bude moci začít vlastní rekonstrukce.