Laschet v debatě přitvrdil, ale nepomohlo mu to. Diváky opět přesvědčil Scholz

Krátký průzkum po debatě ukázal, že Scholz (SPD) u diváků opět vyhrál, 41 procent oslovených diváků ho označilo za nejpřesvědčivějšího. Lascheta (CDU/CSU) jako nejpřesvědčivějšího označilo jen 27 procent diváků a šéfku Zelených Annalenu Baerbockovou 25 procent.

„Kdyby můj ministr financí pracoval jako vy, pak by měl vážný problém,“ řekl při debatě Laschet Scholzovi. Důvodem byly razie na ministerstvech financí a spravedlnosti spojené s vyšetřováním vládního úřadu proti praní peněz, i když samo ministerstvo financí není vyšetřováno.

Laschet, který zahájil tvrdými výpady, také kritizoval Scholze kvůli jeho napojení na platební a karetní firmu Wirecard, v jejímž účetnictví chybělo 1,9 miliardy eur, což vedlo k pozastavení plateb, a také kvůli daňovým podvodům označovaným jako CumEx, kdy se vytvářel dojem, že společnosti mají dva akcionáře, a ne jednoho. Německo je tímto skandálem postiženo nejvíce. Laschet však s těmito útoky neuspěl, zřejmě proto, že tato témata jsou pro televizní debatu příliš komplikovaná.

Scholz se hájil, že selhala i CDU, a on sám se snažil ministerstvo modernizovat. Navíc je vedl jen tři roky a CumEx by odhalen už v roce 2017. Zmiňoval, že to dobré v politice stávající velké koalice CDU/CSU a SPD přicházelo od sociálních demokratů, zejména od něj, uvedl týdeník Focus. Oba se tak rozpálili, že je občas mírnila i Annalena Baerbocková, napsal list The Guardian.

"Jedno není možné o druhé televizní debatě říct - že to bylo nudné," napsal  Der Spiegel o nedělním vystoupení. "Trvalo dlouho, než se kampaň před spolkovými volbami rozjela. Ale nyní, dva týdny před volbami, jsou rozdíly uchazečů o následnictví po Angele Merkelové očividné."

„Žoviální Armin Laschet z Porýní umí tvrdě útočit," napsal Focus, podle kterého i jinak běžně chladnokrevný Scholz dokáže předvést emoce, "pokud čelí útokům".

Šéfka Zelených působila uvolněněji než v první debatě. Oba soupeře kritizovala jako málo ambiciózní v boji s uhlíkovými emisemi. Podle ní by měla Spolková republika zavřít uhelné elektrárny dříve než v roce 2038.

Odmítla však vyloučit, že by mohla proběhnout koaliční jednání Zelených se sociálními demokraty a levicovou Die Linke. Uvedla, že Die Linke jsou „samozřejmě demokratickou stranou“, která nezastává extrémní pozice jako ultrapravicová Alternativa pro Německo.

I Scholz odmítl vyloučit případná jednání s Die Linke, ale zdůraznil, jak se od této strany, kde se sešli postkomunisté s odpadlými sociálními demokraty, liší: „Uznání transatlantických vztahů, NATO a Evropské unie jsou nutná pro dobrou vládu.“

Volby rozhodnou, kdo bude vést Německo po odchodu kancléřky Angely Merkelové. V současné době zemi vede velká koalice křesťanských a sociálních demokratů, kteří ji museli uzavřít, protože ve volbách v roce 2017 oslabili.

Laschet  se zase opakovaně vyhnul otázce moderátora Olivera Köhra z ARD, zda by vstoupil do koaliční vlády s SPD jako menší partner.