Článek
Podle návrhu zákona budou migranti po příjezdu do Dánska zaevidováni a úřady na základě otisku prstů prověří, že nežádali o azyl v jiné zemi Evropské unie. Následně budou posazeni do letadla mířícího do Afriky, kde se dalšími procesy vyřizování žádosti bude zabývat třetí země.
Podle stanice RFI se Dánsko snažilo uzavřít dohodu s různými státy včetně Tuniska a Etiopie, nejslibněji ale vypadají jednání s Rwandou.
Lidskoprávní organizace jsou proti
Organizace zabývající se lidskými právy s návrhem nesouhlasí a argumentují, že pokud budou dánský příklad následovat i další země, ocitne se právo na azyl v ohrožení. Dánský ministr pro migraci Mattias Tesfaye ale tvrdí, že opatření bude humánnější než dosavadní procesy, protože sníží příliv uprchlíků, kteří kvůli vidině lepšího života riskují svůj život na nebezpečných migračních trasách. Iniciativu také podporuje nemalá část dánské populace.
Sýrie je bezpečná, rozhodlo Dánsko a začalo vracet migranty
Dánská premiérka a předsedkyně dánské sociální demokracie Mette Frederiksenová, která podle listu Le Monde usilovala v minulých volbách o hlasy voličů krajně pravicových stran, se k omezování migrace zavázala ve své předvolební kampani. Od roku 2019, kdy zastává post předsedkyně vlády, migrační politiku stále zpřísňuje. V roce 2020 požádalo o azyl v Dánsku 1547 lidí, což je nejméně od roku 1992. Pro srovnání - podle dat zveřejněných ministerstvem vnitra požádalo v České republice v roce 2019 o mezinárodní ochranu, tedy o azyl či doplňkovou ochranu, 1922 osob.
Snížení na nulu
Frederiksenové však počet žádostí podaných v Dánsku v loňském roce připadá stále vysoký a v lednu se nechala slyšet, že má ambici žádosti o azyl v Dánsku "snížit na nulu". V dubnu Dánsko jako první evropská země neprodloužilo povolení k pobytu syrským uprchlíkům s vysvětlením, že část syrského území je již dostatečně bezpečná na to, aby se mohli vrátit do vlasti.