Hlavní obsah
Německá kancléřka Angela Merkelová po vystoupení v parlamentu minulý týden. Foto: Hannibal Hanschke, Reuters

ANALÝZA: Zmizení Angely Merkelové

Kancléřce Angele Merkelové (66) Němci dlouhá léta přičítali k dobru, že „umí“ krize. Kupříkladu finanční a ekonomickou, po roce 2008 je provedla takřka bez škrábnutí. Žádné obavy, Mutti (Mamča) to zase zmákne, nepochybovali poté. Jenže v té nejobtížnější, pandemické, se tato jistota změnila na těšínská jablíčka.

Německá kancléřka Angela Merkelová po vystoupení v parlamentu minulý týden. Foto: Hannibal Hanschke, Reuters
ANALÝZA: Zmizení Angely Merkelové

Před rokem, kdy se už koronavirus sápal po Spolkové republice, oslovila kancléřka prostřednictvím televizní obrazovky miliony Němců. Zdůraznila, že čísla nakažených pro ni nepředstavují numera ze statistiky. „Jsou to otec či dědeček, matka nebo babička, partner nebo partnerka, jsou to lidé,“ ujistila z očí do očí diváky.

Úspěch mívá mnoho otců, nezdar sotva jednoho, byť v tomto případě matku (Mutti)

„Vím, jak nesnadné bude to, co se po nás žádá. Ale právě v době potíží bychom měli držet při sobě,“ naléhala. Nakonec se rozloučila s mateřskou vřelostí: „Opatrujte se, vy i vaši drazí!“

Fatalismus místo akce

Snad to nebude vyznívat cynicky: tehdy se veřejnost stala svědkem nejsvětlejších okamžiků Angely Merkelové. Nikdy, ani předtím, ani potom, si Němci a jejich kancléřka nebyli tak blízcí jako onoho večera. V obývácích tehdy okamžitě převážil pocit: dobře že tam ještě je. Pracovitá, bystrá, možná trošku odtažitá žena, která se dokáže postarat. Možná že ještě teď, v pozdní večer, se v jejím úřadě svítí.

Lidé i politici pak covid-19 srazili do kolen tak, že jim ostatní mohli závidět.

Na třetí vlnu, jež obnažila mizérii s chybějícími testy a funkčními aplikacemi, přetížené nemocnice, loudavé očkování, kancléřka dosud nenašla náležitou odpověď. „Postrádá elán, energii, kreativitu, vůli zase patřit v bitvě na život a na smrt mezi nejlepší,“ všiml si britský list The Daily Telegraph.

„Chronicky vyčerpaná a krátkodobě nastavená se protlouká rozvleklou krizí, přičemž z ní i jejího okolí prosakuje namáhavě skrývaný fatalismus,“ přisadil si týdeník Der Stern. Samozřejmě že veškerou vinu nelze připsat výhradně Merkelové. Také jiní lpějí na pravomocech, rádi do všeho mluví: premiéři spolkových zemí, okresní radové, starostové.

Německo není kancléřská diktatura, avšak to, že trůní patnáct let na vrcholu mocenské pyramidy, jí nikdo neodpáře. Také v jejím případě lze tesat do žuly pořekadlo o tom, že úspěch mívá mnoho otců, nezdar sotva jednoho, byť v tomto případě matku (Mutti).

Až dosud Merkelová nevzala boj proti pandemii plně za šéfovskou, tedy svou věc. Místo tolik potřebné komunikace s lidmi, vysvětlování včetně polemik, veřejnosti zmizela z očí.

Sice omluva, ale…

Vyjde-li v budoucnu velká biografie o Angele Merkelové, mohl by v ní minulý týden dostat samostatnou kapitolu. Nikdy předtím se kancléřka veřejnosti neomluvila za zpackanou práci.

Rozhodnutí o tvrdém velikonočním lockdownu, jež přijala spolu se 16 zemskými premiéry, totiž nepřežilo víc než 33 hodin.

„Pro toto noblesní, avšak nanejvýš trpké gesto už byl nejvyšší čas. Došlo k nepředstavitelně mnoha chybám, ke zlosti malým i dramaticky velkým. Na celkovou omluvu Německo stále čeká,“ shrnul týdeník Der Spiegel.

Většina je nespokojena
56 procent dotazovaných soudí, že v pandemii vláda neodvádí dobrou práci. Opak si myslí 38 procent.
Očkování se nedaří, tak usuzuje 92 procent.
Šest procent má za to, že jde dobře.
71 procent pochybuje, že do konce léta budou naočkováni všichni, kdo o to stojí.
26 procent sdělilo, že se to povede.
Zdroj: ZDF-Politbarometer
yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků