„Tendence bude zjevně směřovat ke zvyšování nebezpečí v globálním měřítku,” prohlásil Šamanov, který byl v minulosti velitelem výsadkových sil ruské armády. Podle jeho mínění se Američané touto doktrínou snaží obnovit svůj status jediného mocenského vůdce ve světě pomocí dalšího kola zbrojních závodů.

Americký prezident Donald Trump chce takto vůči Rusku, které dle doktríny nesnižuje množství svého jaderného arzenálu, výrazněji přitvrdit. Cílem má být také odradit Rusy od toho, aby hrozilo byť jen omezeným jaderným útokem v Evropě. Moskva musí být přesvědčena, že by za to zaplatila „nepřijatelně vysokou cenu”, uvedla v pátek agentura AP. [celá zpráva]

„Lze předpokládat, že ze strany Spojených států budou snahy odstoupit od různých dohod, které byly garantem posledních let. Pravděpodobně je také možné očekávat kroky ve vesmíru i další věci,” je však přesvědčen předseda výboru Státní dumy pro obranu.

Neopakovat „chyby Gorbačova”

„Jak je třeba reagovat, to už řekl náš prezident Vladimir Putin. Máme svou strategii: rozumnou a uváženou. Pro nás je hlavní neopakovat chyby Gorbačovova období, nenechat se zatáhnout do zbrojních závodů, ale zabývat se realizací vlastního vývoje a uvážlivě a zároveň efektivně hodnotit, co se děje,” podotkl Šamanov.

Michail Gorbačov stál v čele Sovětského svazu koncem 80. let a od března 1990 do prosince 1991 byl jeho prvním a zároveň posledním prezidentem, než se Sovětský svaz rozpadl.

Po nástupu do čela sovětských komunistů v roce 1985 zahájil změny, které měly reformovat komunistický systém a dodat sovětskému impériu novou sílu, měly však opačný účinek - Sovětský svaz se rozpadl a komunistický režim se zhroutil. Změny nicméně pomohly k návratu demokracie do bývalého komunistického bloku.

V USA se nadále řeší i údajné ovlivňování tamních prezidentských voleb z ruské strany. [celá zpráva]