O ukončení rozhovorů novináře těsně před půlnocí informoval šéf FDP Christian Lindner, podle něhož strany nenašly společnou představu o modernizaci země ani dostatečnou vzájemnou důvěru. „Je lepší nevládnout než vládnout špatně,” prohlásil obklopen svými spolustraníky.

Čtveřici stran se podle něj nepodařilo vyřešit řadu sporných otázek. Ani nedělní vyjednávání, které bylo dopředu označované za poslední, nepřineslo potřebný posun. Mezi nejspornější otázky patřily migrace a ochrana klimatu.

Ostatní strany vyjednávající o nové vládě podle politika Zelených Jürgena Trittina prohlášení FDP sledovaly v televizi. Trittin i místopředsedkyně CDU Julia Klöcknerová vyjádřili přesvědčení, že svobodní demokraté byli na přerušení rozhovorů dopředu připraveni. Podle Klöcknerové by navíc bylo slušností, aby o neúspěchu rozhovorů informovaly všechny strany společně.

Lindnerova kritika CDU a Zelených, kteří pochválili Angelu Merkelovou za snahu neustále hledat kompromisy, odpovídá informacím, které se z kuloárů objevovaly v posledních dnech. FDP podle nich například v otázce migrace výrazně přitvrdila svůj postoj, čímž podle některých zablokovala možnou dohodu v této otázce.

Dohoda byla možná

Německá kancléřka a šéfka CDU Angela Merkelová je přesvědčena, že se konzervativní unie CDU/CSU, svobodní demokraté (FDP) a Zelení mohli dohodnout na vzniku vlády.

„Myslíme si, že jsme byli na cestě, na níž jsme mohli dosáhnout shody,” řekla Merkelová obklopená svými spolustraníky. Týká se to podle ní i oblasti migrace, která byla předmětem největších sporů. CDU/CSU podle kancléřky udělala vše pro to, aby vláda mohla vzniknout.

Na obzoru volby

Spolkové republice nyní hrozí předčasné volby, protože sociální demokraté (SPD) odmítají účast na vládě a žádná další koalice nepřipadá v úvahu. I přes dosavadní kategorický postoj sociálních demokratů pozorovatelé očekávají, že se je nyní Merkelová pokusí oslovit a přemluvit k pokračování dosavadní vládní spolupráce.

Pokud se jí to nepodaří, existuje ještě teoretická možnost vzniku menšinové vlády, s níž ale nikdo nepočítá. V dějinách Spolkové republiky žádná taková vláda dosud nevznikla.

Nejpravděpodobnější variantou jsou tak nyní předčasné volby, i když si je prakticky žádná z parlamentních stran nepřeje. Jednak by mohly vést k posílení protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD) a jednak by stejně nemusely přinést žádné další koaliční možnosti. Podle některých pozorovatelů by v nich už znovu na kancléřku nemusela kandidovat Angela Merkelová.

Konec Merkelové?

Jako „triumf nedůvěry”, jenž naruší vážnost celého Německa, vnímá nezdar rozhovorů Armin Käfer z deníku Stuttgarter Zeitung. Vinu za krach jednání nelze podle něj nikomu jednoznačně přiřadit, bezprostřední škody ale prý nejvíce dopadnou na Merkelovou. Místo čtvrtého funkčního období v pozici kancléřky je nyní na odvolání, napsal.

„Je to politické zemětřesení, které uvrhává celý politický systém v Německu a také Evropskou unii do hluboké krize, možná dokonce do státní krize,” napsal Christoph Seils na serveru německého politického měsíčníku Cicero.

Podle Seilse se teď Merkelová musí obávat o svou funkci předsedkyně vlády i šéfky Křesťanskodemokratické unie (CDU). Za sečtené pak označil dny Horsta Seehofera v čele Křesťanskosociální unie (CSU), která je sesterskou stranou CDU. Personální a programové změny ale čekají i další strany, tvrdí komentátor s tím, že Zelení se v případě nových voleb možná znovu do parlamentu nedostanou. Za nejasné považuje Seils to, jak občané vyhodnotí počínání Svobodných demokratů (FDP), kteří koaliční jednání ukončili.