"Zemím, které nedodržují evropské právo, nebo státům, které při přijímání či registraci uprchlíků nespolupracují dostatečně, by se měly omezit peníze (z EU)," uvedla ve středu v rozhoru poskytnutém německému deníku Die Welt předsedkyně výboru europarlamentu pro rozpočtovou kontrolu Ingeborg Grässleová, členka německé Křesťanskodemokratické strany (CDU).

KOMENTÁŘ DNE:

Očima Saši Mitrofanova: ODS budoucím hegemonem? Dokáže i odpuzovat

Místopředseda europarlamentu a člen liberální Svobodné demokratické strany (FDP) Alexander Lambsdorff se vyjádřil v podobném duchu. "Spolková vláda se musí nyní při plánované kontrole rozpočtu Evropské unie na podzim postarat o to, aby se čistí příjemci jako Polsko či Maďarsko v uprchlické otázce chovali solidárněji a respektovali evropské hodnoty," řekl.

Čistí dárci vs. příjemci

Německo patří spolu s Británií, Francií, Nizozemskem či Itálií k čistým plátcům do rozpočtu EU. Například z Německa loni do rozpočtu EU putovalo o 14,3 miliardy eur (386 miliard korun) více, než se z něj do země vrátilo. Naopak Polsko, Maďarsko, Slovensko a Česko jsou spolu s dalšími zeměmi čistými příjemci evropských peněz.

Hrozby krácení evropských dotací poskytovaných zemím, které podle představ některých politiků nedostatečně spolupracují při řešení migrační krize, se začaly objevovat už v loňském roce. A zmiňováno bylo také Česko a Slovensko. Naopak kancléřka Angela Merkelová takový postup odmítala.