Měl tím zjevně na mysli riziko, že ruské stíhačky operující v Sýrii sestřelí izraelská protivzdušná obrana. Právě koordinace akcí obou zemí na Blízkém východě byla hlavním tématem schůzky.

Putin po schůzce označil RuskoIzrael za bezpodmínečné spojence v boji proti terorismu. Vztahy obou zemí podle něj mají „pevný základ důvěry a porozumění“.

Obě země mají přitom v oblasti často protichůdné zájmy. Zatímco Rusko vojensky podporuje režim Bašára Asada a s Íránem obchoduje ve vojenské i v jaderné oblasti, Izrael v Sýrii útočí na konvoje dodávající zbraně šiítským milicím Hizballáh, jež bojují na straně Asadova režimu.

Netanjahu je u Putina častěji než s Obamou

Vztahy Izraele s tradičně blízkými USA v poslední době ochladly – i kvůli americké kritice výstavby židovských osad. S Barackem Obamou se Netanjahu za poslední rok sešel pouze jednou, upozorňuje list The Jerusalem Post. Pro Rusko jde zase o příležitost, jak posílit vliv na Blízkém východě. Pomáhat mu v tom může početná komunita Izraelců s ruskými kořeny, kterých v zemi žije 12 procent a jež Netanjahu označil za „živý most“ mezi oběma zeměmi.

Moskva vůči Izraeli udělala několik vstřícných gest. Nová dohoda má židovským emigrantům zajistit nárok na důchod za léta odpracovaná v někdejším SSSR. Rusko také vrátí v Moskvě vystavený izraelský tank, jehož se při bojích v 80. letech zmocnily syrské síly. Vzhledem k pokračujícím sankcím mezi Ruskem a Západem lze také očekávat, že Moskva bude mít zájem kupovat víc produkce z Izraele. Nasvědčuje tomu fakt, že s Netanjahuem přiletěl i šéf resortu zemědělství Uri Ariel.